Téma číslo 1613 (26. 9. 2016) - Neplakej - mám tě rád

[Simbacca]

Neplakej - mám tě rád. I když nepíšeš drabbly.
(interpunkce je opět původní)

[Šašek]

Vyznání na houby

Když se Nathaniel dozvěděl o tom, že Stephanie randí s Bessie, psychicky se z toho zhroutil, protože byl do ní také zamilovaný. No a to by nebyl Rheinallt, aby se ho nerozhodl utěšovat. Když už mu to s jeho snoubenkou nevyšlo, tady by přeci zabodovat mohl, no ne?
"No tak, neplač, Nathe. Já tě rád mám, opravdu moc."
Mrkl na Natha nadšeně, protože neočekával, že by ho mohl odmítnout.
"Ale já mám rád Daryu, víš."
No a tak se stalo, že Rheinallt Nott byl dvakrát v blízké době odmítnut, no. A ne, Darya se mu rozhodně zlomyslně za rohem nesmála.

Fandom: Felix Felicis! (AU)

[Champbacca]

Prochází panděrem (22 BBY)

Byly chvíle, kdy Simbacca svého rozhodnutí stát se rytířem trochu litoval. Přeci jen to obnášelo nutnost přestěhovat se na druhou stranu galaxie, daleko od maminky a babičky a tak trochu i od dědy, kteří ho měli rádi i ve chvíli, kdy ho zbytek vesnice považoval za posedlého zlými duchy. Tady musel furt někam chodit, prudila ho čarodějnice a táta byl… svérázný.
Všechno se to zlomilo na jednom výletě, kdy toho měl dost a chtěl domů.
[„Nefňukej, bramboro,“] napomenul ho otec ležérně, [„v cíli dostaneš pudink.“]
Což možná neznělo zrovna vřele, ale Simbacca si větší důkaz rodičovské lásky ani neuměl představit.

Fandom: Star Wars

[Banana Brannigan]

Slova útěchy?

Jestli to měl někdo v předaleké galaxii snazší, byli to psychopatičtí masoví vrazi. Nemuseli se obávat trestu, stačilo jim mít dost peněz a prostě si koupit pár otroků, se kterými si pak mohli dělat, co se jim zlíbilo.
Podstatně horší to měli zmínění otroci, jako například ona sotva dospělá Togruta, která byla právě svědkem toho, jak její nový majitel téměř za živa stáhl polovinu její rodiny z kůže a chystal se na druhou. Klepala se, slzy jí dávno došly a když se k ní sklonil, obávala se nejhoršího.
„Neplakej,“ konejšil ji poťouchle, „tebe mám rád. Tebe zabiju až jako poslední.“

Fandom: Star Wars

[Simbacca]

Limská láska (1979)

Ve sklepě pod Aldwinckle Estate nebylo pro úplnou tmu nic vidět, ale ostatní smysly si celkem přišly na své. Kůži hladil těžký, vlhký vzduch, do nosu se dral pach plísně a utrpení, ovzduší chutnalo po krvi a houbách. Ovšem nejhorší byl ten zvuk – ten usedavý pláč, popotahování a řídčeji zoufalý smích. Zubožená blondýna tam ležela už pár měsíců, připoutaná k pelesti, a stejně jako tolikrát předtím se na ni i dnes přišel podívat její věznitel, dvounohý růžový jednorožec s lucernou.
Dnes ovšem neměl otázky, dnes konečně podlehl vlastnímu svědomí.
„Já už dál nemůžu, běž,“ řekl, uvolnil jí okovy a zmizel.

Fandom: Felix Felicis!

[Morčátko]

Případ pro cvokaře

„Nikdo tě nemá rád.“ Reggieho slova a hloubavý pohled, pod kterým by se nad sebou zamyslel snad i soudruh Dragomirov, zůstaly bez odezvy.
„Chápu, že na to nemáš odpověď. Prostě se stydíš – teda, měl bys. Děláš jen potíže. Tváříš se, že jsi kámoš, že s tebou je všechno fajn, ale potom… Fakt se styď. A že tohle děláš i holkám, to už je na zamyšlení. Každej rozumnej člověk se ti vyhýbá.“
Raghu se naklonil dopředu, ale pak už to nevydržel a šíleně se rozřehtal. „Ale neplakej – já tě mám rád. Fakt tě žeru,“ popadl nakonec donut a láskyplně ho sežral.

Fandom: Felix Felicis!

[Bezzubka]

Tichá voda (1984)

Teoreticky se toho moc nezměnilo. John Andrews opět vyprovázel svou dceru na vlak do školy, kde ji čekal nástup do šestého ročníku. Peggy měla opět na krajíčku, když loudavě nastupovala, přestože ji tatínek ujišťoval, že nemá proč plakat, že ji má rád a že si budou zase každý den psát. Mohla se umávat, když se vlak rozjížděl.
Ale jen co nádraží zmizelo z dohledu, Peggy si uvolnila upjaté copy, rozepnula jeden knoflíček na košili a s laškovným úsměvem se vydala na lov. Tatínek ji pořád mohl považovat za svou malou holčičku, ale pravda se za poslední dva roky řádně posunula.

Fandom: Felix Felicis