Téma číslo 4586 (19. 11. 2024) - Jižní Karolína

[Banana Brannigan]

Jižní Karolína vzkazuje: Dokud dýchám, doufám.

[Ben Dover]

Doufání

Vrátil víčko na lahev a odložil ji vedle sebe. Podíval se na sklenici, ve které v nově nalité kapalině tancovaly kostky ledu. ¨V mezičase si potáhl z cigarety a vyfoukl čerstvou porci kouře do již tak zakouřené místnosti. V ty tiché momenty přemýšlel, jaký to vlastně všechno má smysl. Naděje a doufání jsou k ničemu, nicméně to bylo to jediné co mu v tuhle chvíli zbývalo. Mohl s tím dál bojovat, být naštvaný... všechno zkusil. Dokud ale v jeho plicích byl vzduch (byť notně prosáklý nikotinem), pořád to nevzdal. Pořád tam byl. Natáhl se pro sklenici a vypil celý obsah.

Fandom: Klidně by mohla být realita

[Simbacca]

Nádechy naděje

Na přiznání, že je kapitánem ponorky, reagovaly Fróðiho letmé známosti různě. Dost jich předpokládalo, že prostě kecá, našlo se ale neméně takových, co jim to přišlo nadmíru zajímavé a samozřejmě nebezpečné.
„A to se nebojíš, že se potopíte?“ zhrozila se další a kapitán byl připraven.
„Zlato, to ponorka právě dělá, víš?“
„Já myslím jako neplánovaně, že se pak nebudete moct vynořit.“
„Nebojím,“ zavrtěl hlavou o to rezolutněji, že už to zažil, „to se vlastně docela často děje. Ale dokud máme vzduch, existuje velká šance, že všechno opravíme.“
Taktně zamlčel skutečnost, že opravovali pomocí magie, která toho dokázala vyřešit mnohem víc...

Fandom: Felix Felicis!

[Banana Brannigan]

Diktátorské doufání

Putini zažil hodně chvil, kdy se mu zhroutil plán, ale nikdy nepřestával doufat, že ten vesmír nakonec přeci jen ovládne. Že přestane být jenom malým zmrdem, co ničí život milionům nevinných, a stane se zmrdem velkým, kterého budou všichni poslouchat. Přičemž si to musel opakovat docela často, protože, a není to velkým tajemstvím, se mu ty plány hroutily docela často, docela intenzivně a bez velké naděje na to, že ten další bude méně debilní a uspěje.
Nicméně dokud dýchal, špetka naděje přeci jen existovala a on se jí držel.
Naštěstí celkem brzo dodýchal a v galaxii bylo zase chvíli dobře.

Fandom: Star Wars

[Champbacca]

Naděje na nášup

Kdokoliv jiný by na jejím místě chcípnul, kterýkoliv jiný Mandalorian by se zabil sám. Taková potupa, taková hanba, takové neštěstí…
Stanya ležela na zádech, nemohla se ani hnout a vnímala jenom dvě věci: příšernou bolest a déšť, který dopadal na její téměř nahé tělo. I přes křeče, které jí stále svíraly svaly, si tedy uvědomovala, že ji ti malí zkurvenci připravili nejen o čest, ale i o brnění včetně helmy, čímž se dostáváme k tomu, že každý konzervativnější Mandalorian by se na jejím místě zabil.
Ovšem ona konzervativní nebyla, stále dýchala a mohla si tedy dovolit doufat, že ještě neskončila.

Fandom: Star Wars