Knajpové kecy
Přístavní taverny byly odnepaměti zdrojem lidové moudrosti, protože se tam zásadně probíraly jenom důležité věci. Třeba ti dva joudové, co už měli trochu upito a bavili se trochu zbytečně nahlas, ti rozhodně měli co nabídnout. Nebo taky ne.
„Že ženská říká ne, to ještě nic neznamená,“ blábolil jeden, „vůbec nic.“
„To jako myslíš jak?“ šilhal druhý.
„Že slova nejsou všechno, neasi. Je potřeba taky sledovat řeč jejího těla, to totiž úplně klidně může říkat ano...“
„Kámo, já ti do toho nechci kecat,“ ozval se od vedlejšího stolu kapitán Finniansson, „ale není přeci jen lepší, když to ano říká i slovama?“
Fandom: Felix Felicis!