„Dříve jak v pátek mu nebudeme říkat, že jedeme na víkend k babičce a dědovi, ať nemusíme celou dobu poslouchat, kdy už pojedeme.“
„Ok, souhlasím.“
Někdy je zapotřebí, se na ty děti cíleně domluvit, protože nervy má člověk jenom jedny a ty z daleka nejsou z ocele.
Je pátek ráno a vytahujeme přichystaný kufr zpoza dveří komory, abychom do něj mohli dát další věci na víkend.
„Co to je?“
„To je kufr, Čeňku.“
„Babi?“
„Ano, až táta dneska odpoledne skončí v práci, tak pojedeme.“
„Teď, teď auto brrrm brrrm.“
No takže příště mu to řekneme, až se pojede. Snaha byla.
Fandom: Realita