Pokus o podporu (1975)
Edwinovi se to málem povedlo – nemít třetí měsíc po sobě žádný průser. Ovšem nakonec zaškobrtl, svezl se a i když to myslel dobře, byl povolán na kobereček do kabinetu profesorky Baneové. Kde, což bylo nejdivnější, mluvila skoro jenom ona.
„Abychom si to shrnuli,“ uzavřela svůj dlouhý proslov, z něhož bylo patrné, že ho má za kokota, navíc ne poprvé, „byla to prostě pěkná blbost.“
„Tak jako byla, to já nepochybuju, ale...“
„Žádné ale, prostě to byla blbost a už ji neuděláš.“
„Ano, madam.“
A od té doby už nebelvírskému famfrpálovému týmu nikdy prostitutky do šaten pozvat nezkoušel, ani když vyhrál.
Fandom: Felix Felicis!