Mimo provoz
Elliot se před každou hodinou v přítomnosti Rose Andersenové prakticky už modlil, aby alespoň tentokrát se nestalo nic, po čem by měl noční můry, na které fungovala jen lahev červeného.
„A nyní velmi opatrně,“ pravil ke konci hodiny, která probíhala relativně normálně, a střelil pohledem k nevinně se tvářící zrzce, „hůlkou opíšeme nad kotlíkem dvakrát osmičku. Nemáváme, nešťoucháme do kotlíku, rozumíte?“
Rose přikývla, ale že by poslouchala, to se říct nedalo. Okázala máchla hůlkou, ze které vystřelil paprsek, který prokličkoval mezi půlkou kotlíků. Z těch dotčených vylétly gejzíry vody, naprosto všechny zmáčely a učebnu Elliot sušil až do konce dne.
Fandom: Felix Felicis!