Konec klidu
Maks se napůl opíral o Jakea, zatímco oba seděli na gauči, a akorát nahlas dočetl poslední stránku Hobita – ačkoliv to za ta léta společně četli tolikrát, že to znal skoro nazpaměť. Odložil knihu vedle sebe a s vydechnutím přivřel oči. „Hm, to byl skvělý víkend, viď?“ zabroukal po chvíli spokojeně. „To se nám tak často už nepodaří, být v klidu, bez vyrušování, dělat cokoliv, co nás napadne…“ Jake přikývl a něžně se probral Maksovými vlasy, než k němu sklonil hlavu a vlípl mu polibek na čelo.
„Tak si všechno to hezké dobře pamatuj, za chvíli jsou tu děti od babičky.“
Fandom: Felix Felicis!