Bod zlomu
Ačkoliv zlí jazykové tvrdili, že srdce nemá, stejně se jednomu povedlo to její zlomit. Ne nenávratně, protože v něm nebyl sám, ale nemohla říct, že to nebolelo. Že to nemrzelo. Ale dokázala se s tím zlomeným srdcem nějak srovnat a žít dál, zpočátku šťastně, ale postupem času – ač pro změnu jiní zase tvrdili, že nemá duši, protože musí pocházet přímo z hlubin pekelných – toho štěstí ubývalo. I energie. Ona zlomená duše totiž bolela mnohem víc než to zlomené srdce. A když den míjel den naprosto stejným tempem, pomalu se vytrácela i ta jiskra, co jí sem tam poskočila v očích.
Fandom: Felix Felicis!