Téma číslo 3191 (24. 1. 2021) - Šíleně smutný ďábel

[Bezzubka]

Šíleně smutný ďábel. Někdo by měl napsat drabble a rozveselit ho.

[Simbacca]

Smutná společnost

Austrálie byla na hromadný kurz přežívání příliš drsná, ale jen se synem se k ní Finnian přeci jen o jedněch prázdninách alespoň přiblížil. Z Tasmánie ten zatracený kontinent pořádně ani neviděli, viděli ale spoustu jiných věcí, například podrápaného ďábla medvědovitého.
„Jde nám po klokanovi,“ zhodnotil Finnian, zatímco se s oštěpem přesouval mezi vačnatce příchozího a vačnatce nad ohněm opékaného.
„Třeba mu jenom bylo smutno,“ zaváhal Fróði.
„Vypadá tak,“ souhlasil Finnian.
Smutně vypadal i poté, co se s ním šábli, dle Fróðiho názoru proto, že neměl samičku.
Tenkrát holt ještě nevěděli o DFTD, infekční rakovině tváře, která byla ještě trochu smutnější.

Fandom: Felix Felicis!

[Banana Brannigan]

Deprimovaný Devaronian

Z pohledu běžného obyvatele předaleké galaxie měl Krassus všechno, co si mohl začínající pašerák přát: tak především omlácenou loď, se kterou mohl převážet drahé věci z jednoho konce vesmíru na druhý. K tomu stabilní zaměstnání u huttské dámy a mecenášky, která měla slabost pro drahá umělecká díla, a hangár na planetě, kde se to hemžilo luxusními kočkami. Pro většinu galaktického plebsu to byl sen, za jaký by byli ochotní vraždit.
Krassus ale šťastný nebyl, naopak.
Nebavilo ho to, nudil se a postupem času o svém neštěstí začal dokonce i zpívat, ovšem to už zasáhla Joyce a doporučila mu změnit obor.

Fandom: Star Wars

[Šašek]

První slovo

"Tyjo, Skyi, co se děje? Vypadá to, jako kdyby ti někdo vypálil skleník."
Olivka mrkala na svého kamaráda, který chvíli dokonce vypadal, že se skoro rozbrečí a zadoufala, že něco takového se fakt nestalo.
"Aari dneska řekl svoje první slovo."
Povzdechl si tázaný a zvedl k Olivce smutně oči. Ta popravdě nechápala. Co bylo zrovna na tomhle smutného? Však tohle bylo dobře, ne?
"A nejen, že jsem u toho nebyl.." pokračoval pak dál a na chvíli se odmlčel, aby tomu celému dodal na dramatičnosti, "ještě ke všemu to nebyl banán, ale máma. Pche."
Každý ty priority měl asi někde jinde.

Fandom: Felix Felicis!

[Bezzubka]

To nevyšlo

Nina se už těšila, až si Rose sedne na stoličku a Moudrý klobouk ji pošle do Nebelvíru. Kam taky jinam. Zrzka celou cestu ve vlaku nezavřela pusu a zcela ignorovala, že Nina před ní zavírala dveře kupé. To mrně bylo strašný ďábel. Jako by nestačilo, že ji obskakovala celé prázdniny, teď se k tomu měla přidat ještě škola. Nina byla přesvědčená o tom, že se kvůli zrzce teď Bradavice změní v peklo. Aspoň že bude v jiné koleji.
Když se ale Rose po verdiktu „Zmijozel!“ rozklepala bradička a začaly jí kanout slzy, Nina ji s povzdechem jako správná starší sestra konejšivě objala.

Fandom: Felix Felicis!

[Mia Mahariel]

(P)osel do pekel (1976)

„Evie, kdopak je tenhle ošklivý pán? A pročpak je celý černý?“ zeptala se jednou Gabrielle své pětileté dcery, když uklízela její malůvky ze stolu. V té záplavě různobarevných květin se děsivě ponurý obrázek vyjímal jako rána pěstí mezi oči.
„To je ďábel, mami.“
„Ďábel?“ vyděsila se Gabrielle celkem oprávněně. Co to tu její holčičku popadlo?
„No, ano. A je smutný, protože je v pekle úplně sám. Nemá tam žádné kamarády, a tak jsem mu chtěla poslat tyhle obrázky, aby měl radost.“
„A jak bys mu je tam chtěla poslat, zlatíčko?“
„No, po panu ministrovi. Ten se tam prý totiž propadne.“

Fandom: Felix Felicis!

[Champbacca]

Báruchova bolístka

Báruch, čert v hodnosti vraníka, s celým tím plánem na uzavření pekla od začátku nesouhlasil. Tušil totiž, že až k nim přestanou chodit duše hříšníků, začne se strašně nudit, jen jaksi musel šoupat kopýtkem a držet hubu.
Po pár letech se nudil tak strašně, že si četl pohádky a napadlo ho zkusit fígl jedné princezny – prostě začal svou nudu trochu přehrávat, prohlašovat, že se snad uvzlyká, a při líčení bral dvojitou porci černé barvy.
Ač se však snažil tak mocně, že by za to mezi smrtelníky možná dostal i nějakou cenu, v pekle to bylo všem tak nějak u prdele.

Fandom: Equilibrium 4k

[Kara Melka]

Letní dopisování (1989)

„Athan je děsně smutnej,“ povzdechl si Alan dramaticky, dočítaje dopis, který právě obdržel. 
„To je ten tvůj ďábel?“ naklonila se Madeleine, zpěvačka Murtlapích výhonků, Alanovi přes rameno.
„No jo,“ přitakal, načež poukázal na konkrétní úsek dopisu. „Podívej, píše, jaký je v horách klid, že spí pod hvězdami a kolem není živáčka. To je hrozně smutný, musí bejt úplně v depresi…“
Madeleine se ušklíbla. „Nepíše to zrovna zklamaně a depresivně. Spíš to vyznívá, jako by měl radost,“ poznamenala. „Skoro jako by naznačoval, že je fajn občas si od tebe odpočinout…“
Alan se zarazil. „Tak to je teda pěkná hovadina,“ usoudil nakonec.

Fandom: Felix Felicis!