Téma číslo 3150 (14. 12. 2020) - Vyslyšené modlitby

[Champbacca]

Slyšte, slyšte, je tu čas na Vyslyšené modlitby!

[Mia Mahariel]

MMM (1999)

„A jsi si tím opravdu jistá?“
„Ale ano, dědo. Takhle to chci a takhle to bude. Máma říkala, že je to moje věc, a když si to přeju, že mi v tom bránit nebude.“
„Nu, dobrá, když ti to rodiče dovolili…“
„Máma, dědo. Máma mi to dovolila. A navíc je mi sedmnáct a už jim to může být jedno. Je to moje věc.“
„A nebude to tátovi líto?“
Maja se na dědečka zadívala pronikavě modrýma očima a významně se odmlčela.
Když pak v září předávala potřebné formuláře s razítky ministerstva řediteli školy, spokojeně se usmívala. Maja Magdalene McKay. Boží iniciály.

Fandom: Felix Felicis!

[Bezzubka]

Odložené setkání (1988)

„Hmm, anebo by se ti líbila tahle, co?“ broukla Peggy k malému Ianovi, který se drobnýma ručkama natahoval po kouzelnickém leporelu. To nakonec Peggy odložila a chtěla synkovi ukázat jinou knížku. V půlce pohybu ovšem ztuhla, vytřeštila oči, načež jakoby nic ukročila stranou a schovala se ke zdi. A fakt moc doufala, že procházejícího bystrozora nenapadne zajít dovnitř. Přání se jí splnilo, výlohy si naštěstí ani nevšiml. Ze záseku Peggy probral až Ian popotahující ji za vlasy. Jo, tak to bylo těsný, oddechla si a raději se z Příčné zase rychle spakovala.

O měsíc později už se tomu ovšem nevyhnula.

Fandom: Felix Felicis!

[Banana Brannigan]

Sarmařina studniční samomluva (38 BBY)

V situaci, jakou právě zažívala Sarmarra, by se asi modlil každý. Studna, do které ji loupežníci hodili, totiž byla tak hluboká, že ji málem zabil už jenom pád. Zjištění, v jakém maléru je, by pak slabší povahy nejspíš dodělalo.
Ne Sarmarru, která sebrala veškerou sílu vůle, pomodlila se ke všem bohům, co znala, a zkusila vylézt. Nesčetněkrát jí to uklouzlo a spadla, ale sotva popadla dech, znovu prosila nadpřirozené síly o přízeň a znovu vyrážela vzhůru, až se jí ten neuvěřitelný kousek skutečně povedl.
Svůj podíl tedy určitě měly i její drápy, ale bez modlení by to k ničemu nebylo.

Fandom: Star Wars

[Simbacca]

Ponořené přání

Ačkoliv byla Sviňucha místem, kde k provolávání božího jména docházelo častěji než v lecjakém kostele, za modlitebnu ji rozhodně považovat nešlo, už jenom kvůli nedostatku kněžích a ministrantů.
Přesto tam na jaře roku 1988 došlo k něčemu, co se dalo bez velké nadsázky vnímat jako zázrak, protože statistika na to prostě byla krátká. Skoro to vypadalo, jako by na palubě přeci jen nějaká ta modlitba zazněla a nějaká všemohoucí síla, dost možná Poseidon, se rozhodla ji vyplnit. Vzhledem k reakcím posádky však zůstávalo otázkou, čí modlitba to asi tak byla.
Protože ponorka se za velkou posádku modlit nemohla, nebo ano?

Fandom: Felix Felicis!

[Champbacca]

Zlatý zázrak

„Edvine, jenž jsi na nebesích,“ modlil se noc co noc jeden trochu podměrečný Viking z kolonie Göteborg, „dodej mi odvahy, abych konečně oslovil Astrid ze mzdovky, a propůjč mi básnické střevo své, bych báseň o kráse jejích očí na místě složil.“
Vlastně s božím zásahem ani nepočítal, prostě jen doufal, že když se bude modlit dost usilovně, nakonec tu odvahu sebere sám. Jenže měsíce utíkaly a on se pořád jen zbaběle modlil.
Modlil se i ve chvíli, kdy byl se svou vyvolenou na firemním vánočním večírku, a tehdy se ho Edvinovi zželelo. Jeho modlitbu vyslyšel a poslal mu flašku medoviny.

Fandom: Equilibrium 4k