Duchaplné doučování (1986)
Psát eseje na minimální počet slov byl ještě větší opruz než psát seje obecně, a tak se Fróði přirozeně snažil na to sehnat spolupráci spolužaček. Ani ta ale mnohdy nestačila, ne nezbytně proto, že by byl rozptylován.
„Já už fakt nevim,“ zavyl, když se večer pomalu ale jistě přehupoval v noc.
„A kolik ti chybí?“ zívla Caroline.
„Stovka, zhruba.“
„Tak to je zlé,“ odtušila, „to už asi nic nestihneme, co?“
Což byla ta pravá motivace, kterou potřeboval, a za šest minut to měl – zeptal se prostě jednoho ducha, všechno mu vysvětlil a nemrtvý měl tolik pochopení, že mu to nadiktoval.
Fandom: Felix Felicis!