Ekologický epos
Flann si oral pole pusté
kolem srubu svého strýce,
oral půdu pro svůj hájek,
bříza jemu v cestě stála.
Mysl jeho bleskem plála:
co s tím kmenem přebytečným,
dřevem divým, bílou borkou,
ničit má snad zeleň zbytnou?
Dobro v konec zvolil radši,
nechal břízu, nechal kládu,
nechal ji tam růsti dále,
nechal ji kvést, kořeniti.
Další léto bříza stála,
kolem kvetl hojný hájek,
ptáci jemu pějí pěkně,
že jim bidlo nevyoral.
Větve hnízda hostí mnohá,
výhled mají opeřenci,
z pohledu se těší děti,
ze zpěvu se těší teta.
Dobře konal drobný druid,
dobře vše si poznamenal,
další hájek stavěl stejně.
Fandom: Felix Felicis!