Čarovné vůně
Bartimeus vysedával v proslulé novigradské hospodě U Ledňáčka, kde často vystupovali nejrůznější umělci, a se slzou na krajíčku poslouchal píseň bardky Priscilly, která zrovna opěvovala lásku čarodějky vonící po šeříku a angreštu a bělovlasého zaklínače. Krásná pohádka, věru.
„To bylo krásný,“ mumlal Bart k Jacobovi, svému doprovodu, když pozdě večer hospodu opouštěli, „jenom nechápu, proč se ta Yennefer máchala zrovna v šeříku - po tom kýchám - a angreštu... Divná kombinace.“
On měl lepší, voněl nasládle exoticky po santalovém dřevě a šantě kočičí, čímž si vysloužil přízeň každého čtyřnohého myšilova v okolí, takže k němu kočky netáhla jen magie, ale také parfém.
Fandom: Zaklínač rpg (trochu AU)