Pohaslé naděje
Keilan měl jako dítě Vánoce vždycky celkem rád, přestože pod stromečkem nikdy nenašel mnoho dárků. Ale ty, co tam byly, stály za to... než se z jeho otce stal nevrlý bručoun a než si malý Keilan začal z celého srdce přát malé koťátko.
Každý rok s nadějí trhal balící papír, hledal přepravku s kočičkou, ale nikdy ji nenašel. Výjimkou nebyly ani tyhle Vánoce, které byly speciální tím, že mu bylo už deset let. S prvním kulatým jubileem stouply chlapcovy naděje. O to víc byl pak zklamaný.
Uplakaný a s bolavým srdíčkem utekl z obýváku, aby se z toho srdcebolu vyfňukal.
Fandom: Felix Felicis!, Keilan a jeho koťátko