Author Topic: Bonus číslo 311 (16. 1. 2019) - Věčnost si šetřím pro tebe  (Read 490 times)

Banana Brannigan

  • Padawan
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 4579
  • Posty 15 Plus
    • View Profile
Věčnost si šetřím pro tebe.
A věčnost při psaní tohohle drabblu fakt pocítíme, protože zatímco obyčejný drabble má trochu zkušenější autor napsaný za pár minut, tohle bude tripple drabble, a to se sakra povleče...
I s malým banánem se dá uhnat velká opice.

Simbacca

  • Kapitán
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 6482
  • The Progeny
    • View Profile
Zkrácený závazek
« Reply #1 on: 14. Jan 2019, 17:30 »
Zkrácený závazek

Flann nepocházel ze zrovna monogamního rodu a už během dospívání se kolem něj objevovaly hlasy našeptávající mu, že svatba není nic pro druida, alespoň tedy dokud se trochu neproběhne po světě a nevyzkouší si, co je tam k vidění. A on s tím vlastně v hloubi duše souhlasil, i když mu rozum velel něco úplně jiného.
Příliš nepomáhalo ani to, že chodil na školu společně s takovou hromadou fakt hezkých holek, až to skoro zavánělo nějakou statistickou anomálií, protože… pořád to byla Anglie, víme? A byly nejen pěkné, ale i chytré a v mnoha případech sdílely alespoň některé jeho zájmy, takže kdyby byl chtěl, asi by se tam měl docela dobře a kdo ví, třeba by mu to uteklo trochu rychleji.
Byly tam však nejen spolužačky, ale i jedna starší paní, která ho aktivně uháněla a slibovala mu rozličné věci, o nichž jako gentleman nechtěl nic slyšet. Francouzka. Dokonce mu nabídla, že stráví věčnost po jeho boku, a on nepochyboval, že to myslí vážně a že někteří jeho spolužáci by to bez mrknutí oka přijali, třeba mladý pan Gall...
Přesto jen krátce po vystudování Bradavické školy čar a kouzel přísahal svou věrnost té jedné lehce přichcíplé blondýnce, co mu učarovala někdy v prváku, co ho chodila navštěvovat po jeho četných famfrpálových a dalších karambolech a co se spolu před svatbou ani neviděli bez šatů, natož něco intenzivnějšího. Přísahu složenou v nepoužívané druidské svatyni na okraji Inverness přitom myslel zcela vážně, nikde při ní nekřížil prsty a vlastně se na ten rutinní zbytek života docela těšil, protože to mu jako věčnost bohatě stačilo.
Ono to tedy možná bylo taky tím, že tou prve zmíněnou a na věčnost se nabízející nápadnicí byla šílená hraběnka de Bray a on se fakt neplánoval stát duchem, ale to přece sílu jeho charakteru vůbec nezmenšovalo, ne?

Fandom: Felix Felicis!
[„If you can't beat them, eat them.“]

Kara Melka

  • Drabbler
  • Le...
  • *
  • Posts: 1240
  • Zákeřně sladká.
    • View Profile
Po kolena ve sračkách
« Reply #2 on: 15. Jan 2019, 09:22 »
Po kolena ve sračkách

Někdo se jím stane, někdo se jím narodí. Damjan se jako pouliční živel narodil, měl to zkrátka v krvi. Nebylo se čemu divit, když jeho nenáviděný otec byl bezcitný a arogantní pirát a jeho matka obyčejná novigradská štětka. To je genetický materiál, který vám snadno předurčí osud a ať se snažíte, jak chcete, stejně tomu neutečete.
A tak Damjan skončil v sirotčinci a brzy poté na ulici, kde se stal plnohodnotným pouličním podvraťákem. Brzy si ho ale všiml novigradský cech zlodějů a vrahů a přijal ho mezi sebe. Dostalo se mu vzdělání všeho druhu, a přestože se po čase ve zlodějských dovednostech opravdu zlepšil, bohužel to neznamenalo, že je nedotknutelný.
Ano, papá Mentor ho z několika šlamastyk hravě vytáhl, protože měl po městě spoustu známých a také měl pro toho nezbedníka tak trochu otcovskou slabost, ale nestačil na všechno. A tak, když jednou Kvítko okradl velmi zámožnou novigradskou šlechtičnu a prchal v noci oknem jejího pokoje, skočil prakticky do náruče strážným, kteří dostali echo a věděli, kde na lupiče počkat.
Damjan byl sice hbitý jako lasička a vyčůraný jak mraky, ale tentokrát uniknout nedokázal a ani Mentor tu nebyl, aby mu pomohl. Ruce mu brzy ozdobila želízka a už byl vláčen do šatlavy. „Takže takový ucho tady okradlo už půlku Novigradu a dělá tu jenom zle, jo?“ bručel opovržlivě kapitán hlídky, zatímco si lapeného všiváka prohlížel. „To mě teda podrž. Za to nebude pranýř, kamaráde, za to půjdeš do chládku na pěkně dlouho... Myslím, že možná na věčnost, rozhodně by sis to zasloužil. A já na to věčnost čekal.“
Damjan ten monolog neposlouchal a přemýšlel nad tím, že čekat na někoho věčnost, to by mělo zaznívat spíš z úst nějakého beznadějného romantika. „Nasrat,“ odvětil vzdorně. Podle očekávání do šatlavy ani nedošli a Damjana z kaše vytáhlo cechové komando vyslané Mentorem.

Fandom: Zaklínač rpg

Banana Brannigan

  • Padawan
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 4579
  • Posty 15 Plus
    • View Profile
Test trpělivosti
« Reply #3 on: 15. Jan 2019, 19:16 »
Test trpělivosti (10 ABY)

Banana si nebyla jistá, jestli se jí to jen nezdá. Což byla nejistota zcela oprávněná – když uvážíme, kolik věcí se v následujících letech mohlo posrat, je téměř nemožné, aby se to skutečně odehrálo tak, jak je to teď napsané.
V tu chvíli jí na tom ale nesešlo. Jednoduše následovala svého drahého mistra ven z lodi, prohlížela si dosud neviděnou ekumenopolis na Tarisu a byla zvědavá, co je tam čeká a proč vlastně přiletěli. Nemusela čekat dlouho.
[„Nebudu to zdržovat,“] odkašlal si Champbacca, aniž by zastavil nebo se na ni otočil, [„došel jsem k názoru, že už jsem tě naučil všechno důležité a že jsi připravena se v blízké budoucnosti stát rytířem.“] To byla skvělá zpráva a ona měla co dělat, aby nevypískla nadšením. Přeci jen i to ji učil, a navíc oprávněně čekala, že přijde nějaký háček. Přišel.
[„Zbývá ti už jediná zkouška. Tak vypečená, že si ji pro tebe schovávám celé ty roky.“] Neptala se, prostě ho následovala a čekala, co z něj vypadne, v čemž ostatně měla docela bohatou praxi. Tou dobou se blížili k špinavým oknům hospody, ale prozatím jim nevěnovala pozornost.
[„Chci po tobě jediné – abys sama vešla do téhle hospody a došla do lesa, aniž bys jednou zvýšila hlas.“]
To znělo jednoduše. Chození do lesa, to jest ředění piva zelenou, ostatně trénovali docela často, chození do hospod taky a ona nebyla z těch, co hned řvou. Pokud bude tamní obsluha aspoň trošku spolupracovat, může to být za hodinku hotové a ona bude zase o krůček blíž k tomu, aby se stala ochránkyní míru a spravedlnosti v éře Nové republiky. Přikývla, že rozumí, nadechla se a vešla do podniku, jehož vývěsní štít hlásil, že se jmenuje Na Věčnosti.
Po hodině čekání na to první pivo pochopila, že to skutečně bude nejvypečenější zkouška trpělivosti, jakou kdy podstoupila.

Fandom: Star Wars (AU)
I s malým banánem se dá uhnat velká opice.

Champbacca

  • Velmistr
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 8777
  • The Choosing One
    • View Profile
    • Metsola
Věčnost ve víru
« Reply #4 on: 16. Jan 2019, 19:17 »
Věčnost ve víru

Navzdory tomu, co se vám snaží namluvit jisté filmové universum, nebyly ve skutečnosti kameny nekonečna barevné, nevznikly na samém počátku vesmíru a bylo jich rozhodně víc než šest, dost možná i celý tucet. I tak ale byly vzácné a drahé jako prase, což byl ostatně důvod, proč byly žádaným zbožím na černém trhu a poptávka vždycky převyšovala poptávku.
A to byl zase důvod, proč byl právě na Goddardu Alfa souzen zdánlivě nenápadný upír, ve skutečnosti však již minimálně tři století nejlepší zloděj ve známém vesmíru. Proklínal chvíli, kdy měl zářivě bílý šutr, jenž ho mohl učinit skutečně nesmrtelným, na dosah ruky a zradilo ho docela obyčejné štěstí, díky čemž padl do okovů rezidentních trpaslíků.
„Tož ogare, co s tebó?“ tázal se trpasličí král a všichni přítomní tušili, že to je otázka řečnická. Zloděj se mohl v podstatě jenom modlit za kůl do srdce a rychlý konec, protože odvěká averze, jakou tito mrňaví skrblíci k příslušníkům jeho řemesla chovali, byla pověstná a momentálně ji šlo ve vzduchu cítit pouhým nosem.
„Chcel si nám čórnůt poklad pokladů, a to fakt nebol moc fasa nápad, víš? Jiné bychom zabili, ale tebe? Já su král módrý a milostivý a také ty, kurva, věci, tak dám skrze tebe všem chmatákům vesmíru ponaučení.“ Zloděj ho do té doby vlastně ani moc neposlouchal, jak se modlil, ale v tuhle chvíli zbystřil. Že by měl naději?
„My ti totiž dopřejeme přesně to, pro co si sem přitáh,“ culil se fousáč, vstal a došel si k jednomu z poručníků pro malou truhličku, kterou otevřel.
„Schoval sem si pro tebe jeden odřezek takého šutra nekonečna. Dost velký na to, aby tě věčně udržoval při životě i tam, kde jiní by chcipli. A už se moc těším, až ti ho narvu do riti a odpálíme tě, ty zkurvenče, do černé ďury.“

Fandom: Equilibrium 4k
I may be schizophrenic, but at least I have each other.

 

Další pískoviště: