Téma číslo 2012 (30. 10. 2017) - Dneska opět žijeme

[Champbacca]

Včera to bylo zlý, ale Dneska opět žijeme.

[Champbacca]

Dnešní demonstrace (3019)

Vypadalo to trochu jako demonstrace za práva další bezvýznamné menšiny, ale skutečnost byla ještě mnohem zrůdnější. Vyhecoval to totiž jeden jediný nekromant, když vztekle pronesl pár latinských slov, a i když byla úplná tma, šlo jednotlivé účastníky pochodu vidět možná až moc dobře. Šourali se ulicí, mávali kde čím a ačkoliv nevypadali nijak organizovaně, jeden velitel a plánovač se mezi nimi skutečně nacházel.
„Kdo jsme?“ volal zrovna do davu tak hlasitě, že budil nic netušící obyvatele města.
„Nemrtví!“ odpovídali sborově všichni kolem něj pravdivě, protože na lhaní byli oživeni moc slabým kouzlem.
„Co děláme?“
„Zase žijeme!“
„A co chceme?“
„Mozkyyyyy!“

Fandom: Equilibrium 4k

[Banana Brannigan]

Na restart

V jedné ze slušnějších hospod na okraji chudinské čtvrti Oblačného města seděly čtyři Zeltronky, číšník jim právě donášel čtyřikrát Ruby Bliel a ostatní hosté se pomalu vraceli k původním rozhovorům. Ty čtyři sem možná tak úplně nezapadaly, ale byly zticha, vypadaly jaksi ztrhaně a nedělaly potíže, tak co se jimi zaobírat.
„Tak se konečně napijem, ne?“ navrhla Joya, neb tak byla vycvičena dávno před záchranou těch tří.
„Na to, že dneska zase začínáme žít?“ zkusila to Becky nesměle, nicméně její dvě osvobozené sestry nevypadaly kdovíjak nadšeně a vlastně ji pak ani nepřekvapilo, když se dozvěděla, že do otroctví upadly znovu.

Fandom: Star Wars

[Simbacca]

Vorší voživení (2186)

„Čéče,“ ucedil Pishta, zatímco přebíjel zásobník, „já si přijdu jako znovuzrozenej.“
„Já taky, vole,“ souhlasil Fishta, jenž zase čekal, až mu trochu zchladne omnitool a bude moct zase smažit, „poslední měsíce byly takový dost mrtvý.“
„Co mrtvý, zabitý! Tou školou věčnou.“
„Jo! Copak piráti potřebujou nějakou blbou školu, arr?“
„Nepotřebujou, arrr! Ale tohle, to je panečku něco úplně jinýho!“
„Jojo, takhle naživu jsem si nikdy nepřipadal!“
Oba se uhýbali šrapnelům, uskakovali z kráteru do kráteru a celkově se snažili bídně nezhebnout v největším galaktickém konfliktu za posledních padesát tisíc let, ve válce s Reapery, ale užívali si to fakt náramně.

Fandom: Mass Effect

[Bezzubka]

Radostný pokřik

Bezzubka milovala víkendy s kamarády a nevadilo jí kvůli tomu cestovat přes půlku republiky. Uplynulý víkend byla zrovna tak na cestách. Plány byly veliké. Courat ve tmě po strašidelném lese, zapálit si táborák, užít si víkendový Halloween.
V sobotu pršelo, z táboráku sešlo, z procházky nakonec taky.
V neděli se mělo odjíždět, ale strhla se vichřice. Nekonala se ani předodjezdová procházka a vlak taky nepřijel.
V poledne navíc přestala jít elektřina. Nebylo kafe, jídlo, filmy ani teplo.
Ani večer elektřina nešla. Ani v noci.
Zprvu ani ráno po vzbuzení. Najednou se ale všude rozsvítilo. „Joo, z nás zase budou lidi!“

Fandom: se stalo

[Morčátko]

Bude to žít

Vést obchůdek s alchymistickými proprietami možná znělo jako zábava, ale rozhodně to tak nebylo. Naštěstí, jakmile se byznys rozjel, nemusela už Róza sama lézt po skalách a škubat všemožné bylinky. Později se dokonce dostala mezi určitou společnost, kontakty a mohla si dovolit zahrnout do nabídky zboží jako ohnivé a další soli.
Zákazníci se jen hrnuli, a Róza si vždycky chtěla popovídat. „Teda, pane, to je nákup! Vy to asi pěkně roztočíte, co?“ zeptala se smíchem zákazníka. To byl nákup jako pro univerzitu.
„Dneska to zas bude žít, jojo,“ odpověděl bezelstně a zmizel.
Jo, myslel to doslova. Byl nekromant, ale co?

Fandom: Skyrim