Náročný pacient
Dylan každou chvíli něco užíral a prakticky nic mu nevadilo. Co ovšem příliš nemusel, to byly polévky, hlavně ty, které obsahovaly zeleninu. Takže vlastně všechny. (Byť čerstvá zelenina mu nevadila.)
„Mamiii,“ kňoural jednoho večera, když se necítil dobře, ale měl zároveň hlad. „Dej mi něco k jídlu.“
„Udělala jsem ti kuřecí polívku, ta ti uleví.“
Dylan zafňukal. „Ale mami, ty tam vždycky dáváš moc zeleniny, to já nechci. Když už polívku, tak ňákou pořádnou, bez zeleniny a s hodně masem. A pěkně hustou.“
Měl ovšem smůlu, vyhověno mu nebylo, a protože začal mít později vážně hlad, snědl i tu zeleninu.
Fandom: Felix Felicis!