Téma číslo 1937 (16. 8. 2017) - Nezapomeň na mě

[Kara Melka]

Nezapomeň na mě a udělej mi radost tím, že napíšeš drabble.

[Kara Melka]

Zličínská loupež

Karamelka a Mia měly v plánu velký nákup v Ikee, takže nebylo divu, že si udělaly nákupní seznam, který sestával z mnoha položek.
Nakupovaly ale i věci, které na seznamu nebyly - třeba podložku pod boty, která se ale nevešla do vozíku, a tak ji hodily pod něj a pak na ni suverénně zapomněly, takže ji nezaplatily a projely kasou hezky na pána.
Problém byl ale ten, že ji pod vozíkem nechaly i po jeho vrácení, takže o ni definitivně přišly a neplánovaná loupež přišla vniveč.
Nezapomeňte na mě, říkala si určitě ta podložka, když ty dvě opouštěly Zličín bez ní.

Fandom: Realita

[Bezzubka]

(Ne)funkční metoda

Zkoušky se kvapem blížily a světe div se, i Bessie se začala připravovat, přestože bylo nejen jí jasné, že dokonale předchozích pět let dohnat nemůže (těžko říct, jestli vůbec chtěla). Nicméně vrhla se do toho s vervou, dokonce ani neškemrala o pomoc. Zvolila si metodu nalepovacích lístečků – připínala si je k těm informacím, které Preston označil jako důležité, a psala na ně poznámky ve stylu „opovaž se na mě zapomenout!“
Jak to dopadlo? Inu, to je snad jasné – ve většině předmětů si Bessie perfektně pamatovala barvu a umístění toho lístečku, co u nich však bylo napsané, to už jen stěží.

Fandom: Felix Felicis!

[Banana Brannigan]

Prevence recidivy

Bananino loučení s matkou proběhlo naprosto nedramaticky, pravděpodobně proto, že bylo nejdřív poněkud uspěchané. Později, když měly obě čas si aspoň zamávat, došlo i na pár slz, nicméně Becky nehodlala stát dobrodružné dceři v cestě, protože tušila, že by to stejně nebylo nic platné.
Prosila ji jenom, aby na sebe dávala pozor, nedůvěřovala automaticky každému, pila s mírou, používala ochranu a tak podobně, prostě klasické prosby čerstvě opouštěných maminek.
Banana pak měla na matku prosbu jedinou: aby na ni nezapomněla a nepovažovala ji za někoho cizího, až se jednou vrátí.
Protože to se prý u nich v rodině občas stávalo.

Fandom: Star Wars

[Simbacca]

Hysterický hlodavec (1974)

Londýnským bytem, který ale v mnohém připomínal spíš průměrný herberk, utíkala myš. Nevypadalo to nijak zvláštně, upřímně řečeno, k tomuhle bytu myš tak nějak patřila  a člověk by spíš čekal, že hned za ní vyběhne armáda švábů a vší, nicméně tahle myš trochu zvláštní byla. Ona totiž pištěla, a to tak nahlas, že na sebe musela upoutat pozornost všech koček v okolí. Vypadala, že piští čirou hrůzou, a vlastně to přesně tak bylo.
Řvala totiž „hej, nezapomeň na mě, nenechávej mě tady!“, ovšem jediný blízký člověk, co jí mohl rozumět, už vycházel na ulici a mířil na nádraží King's Cross.

Fandom: Felix Felicis!

[Champbacca]

Poslední přání (12 BBY)

Bitva dvou žlutých stíhaček s jedním šedivým křižníkem byla dobojována dřív, než se oba piloti stihli rozkoukat, a o slzy nebyla nouze. Už se ani nestřílelo, nemělo to cenu, oba stroje prostě dostaly za vyučenou a neměly šanci prorazit do bezpečí vesmíru.
Fosh se marně pokoušela vzkřísit svůj motivátor hyperpohonu, ale poslední energii věnovala něčemu jinému, poslání zprávy svému chlupatému druhovi v podobně nezáviděníhodné situaci.
„Uteč, ty pitomče, a vzpomeň si na mě někdy!“
Simbacca už přes řev poplachů a hučení poškozených motorů slyšel jenom šum statiky, ale to, že by na ni svou dosud jedinou lásku zapomněl, vážně nehrozilo.

Fandom: Star Wars (#novej_kánon)