Smrt romantika (měsíční žolík)
Víte, snad to bylo jménem, ale v nitru Romeovy duše kdysi možná opravdu sídlila laskavá a něžná povaha romantika. Možná za to mohlo i setkání s jeho Julií, kdoví? Každopádně, teď už v jeho životě figurovala jiná femme fatale.
„Drahá Gruško, slzy ronim,
když sám po hradě chodim.
O jinejch klukách slyšim zvěsti,
natáh´ bych jim hnedka pěstí…“
Romeo papír celkem temperamentně zmačkal a mrštil do krbu. Volovina, absolutní! Ale co takhle…
„Грушко, дорогой, у тебя доброе сердце…“
„Laskavé srdíčko“? Vážně?
Báseň nebyla kladně přijata. Zvěsti už tehdy říkaly, že je pod pantoflem, ale ten den Gruška zabila Howellse romantika.
Fandom: Felix Felicis!