Téma číslo 1856 (27. 5. 2017) - Jak myslíš, že mi je?

[Bezzubka]

Jak myslíš, že mi je? Po tom, co jsem zjistila, že mi zrušili oblíbený seriál?

[Champbacca]

Dost debilní den (29 BBY)

Dvojčlenná posádka se po úspěšném skoku do hyperprostoru zhroutila v sedadlech, adrenalin definitivně došel a oni si mohli konečně oddechnout. Těžko říct, kdo vypadal hůř, jestli chlupáč ve špinavém plášti nebo jeho padawan s kopím v boku, ale nebyla to soutěž.
[„Jak ti je?“] vypadlo z mistra.
„Jak myslíš?“ odeskla oprávněně, „to jako nestačil útěk před rozběsněnou vesnicí, tos mě musel použít jako živý štít?“
[„Promiň.“]
Nastalo ticho, jak oba přemýšleli nad svým chováním.
„Co ty?“ prolomila ho nakonec Jessica.
[„Kocovina století, ale budu v pohodě.“]
„Den života jak víno, fakt.“
A to ještě nevěděli, že z něj bude otec.

Fandom: Star Wars

[Banana Brannigan]

Čtení Champbaccy (4 ABY)

Zatímco Zeltronky obecně patřily mezi nejempatičtější stvoření galaxie, Banana díky svému smíšenému původu ostrouhala. Emoce jiných bytostí sice cítila, ale spíš je nevědomky přebírala, čehož si její nový mistr samozřejmě všiml a hodlal na tom zapracovat.
[„Soustřeď se,“] nabádal ji, zatímco meditovala v jeho dílně, [„naslouchej Síle, co prochází tebou i mnou, zamysli se...“]
Musela uznat, že takhle to nikdy nezkoušela, vždycky při vnímání citů spoléhala na, inu, city.
[„Dokážeš mě přečíst?“] zeptal se po chvíli a ona zjistila, že dokáže. Že najednou vnímá jeho bolest a že jí rozumí.
Netrvalo dlouho a ten rozbitý senzor začal docela slušně fungovat.

Fandom: Star Wars (#novej_kánon)

[Simbacca]

Přirozený pocit (1987)

„Fróði? Jsem těhotná.“
Bylo vlastně docela jedno, kdo že tato slova pronesl jako první, protože se dost možná jednalo o nějaké náhodné mudlovské npc a protože dost možná nebyla poslední. Dost jedno to bylo vlastně i  Fróðimu.
„Fakt?“ podivil se, nadále nezaujatě ožíraje uzenou rybu.
„Fakt,“ potvrdila dotyčná, kterou začínal trochu štvát. Respektive ji začínalo štvát to, že jeho to očividně neštve. „Víc k tomu nemáš?“
„Éé, nevim? Jak se cítíš?“ zamyslel se, což bolelo ještě víc než ty pohledy.
„Jak myslíš?“ odsekla a tentokrát postřehl, jaký zlý pohled věnovala jeho rybě. A rozsvítilo se mu.
„Asi máš hlad, co?“

Fandom: Felix Felicis! (AU?)

[Šašek]

Svatba (1985)

Dante seděl a mračil se na své okolí. Nebylo divu. Přál si, aby se Darya s Bessie rozešla a místo toho teď byl na jejich svatbě.
"Tak jak se máš?"
"Jak to asi tak vypadá?"
Nespokojeně se ušklíbl na Prestona, který se usmíval od ucha k uchu, protože to oběma přál. A navíc si nabrnkl jednu z družiček, dokonce čistokrevnou.
"Hele, nic si z toho nedělej. Já si taky myslel, že jim to nevyjde. Ale na tebe se taky brzy usměje štěstí!"
Dante už si to po všech těch věcech vůbec nemyslel a pozitivní nálada od Prestona na něho nepřešla.

Fandom: Felix Felicis!

[Comander Sheepard]

Těžký život lahve

Byl krásný jarní večer, láska kvetla na každém rohu a náš soudruh jako vždy seděl ve svém kabinetě s kotlíkem boršče a lahví vodky. Jak se tak blížila půlnoc, hladina lahve se blížila svému dnu, přičemž na ní soudruh zasněně hleděl.
„Jen ty víš, jak se cítím“ zaculil se na ní v opileckém opojení.
„A jak myslíš, že se cítím já, když mě takhle ocumláváš?“ ozvala se z nenadání flaška, což přimělo soudruha několikrát zamrkat a láhev hbitě vyhodit z okna. Šok byl tak veliký, že se rozhodl přestat s pitím a že mu to taky vydrželo. Krásné dva dny.

Fandom: Felix Felicis!

[Gwen]

Vysvětlovací mezihra

Skirata se usmál, poplácal Mimase po rameni a odešel.
Na jeho místo si sedla Yanna.
"Teď byste mohli říct mně, co se vlastně děje."
"Prosím?"
"Gwen, zatajování takovýhle faktů není pěkné. Jak myslíš, že se teď cítím? Jsem rozpolcená. Na jednu stranu chápu utajení, na druhou mě mrzí, že jste mě nezapočítali mezi lidi, co to ví a na třetí sem na sebe naštvaná, že jsem to nevycítila. Takže tak."
"Naštvaná být nemusíte, Mistře," řekl Mimas, "phorcenit."
"Aha... dobře, už nejsem naštvaná."
"A že jsme ti to neřekli... čím míň lidí to ví, tím lépe... chápeš?"
Yanna si povzdechla.
"Chápu."

Fandom: Star Wars
Podfandom: Generál a sedm klonů, Sestry, Republic Commando

[Morčátko]

Všelék

V životě jsou chvíle, kdy se člověk přestane ovládat. Mickey si nachystal do termosky kakao právě proto. Věděl, že další prohru ve famfrpálu jeho drahá neponese zrovna dobře. Měl pravdu. Sotva se zeptal, jak jí je, nehezky se zašklebila.
Normálně Gweeny na Míšu nebyla hnusná. Nikdy. Teď však nebylo nic normálně. Poměrně jedovatě patrně zrovna chtěla říct něco ve smyslu: „Jak myslíš, že mi je?“, když v tu si všimla termosky, kterou přinesl s sebou.
Na kakao ona slyšela. Stačilo pár doušků a z dravé dračí bestie bylo zase hodné morčátko. A to nemusel do termosky ani nic extra přidat.

Fandom: Felix Felicis!

[Bezzubka]

Přijatelná deprese

Poslední příjezd z Bradavic měl být epický. Zvláště proto, že teď už Maeve nemělo nic na tak dlouhou dobu oddělit od Matta. Jenže to by nesměla pokazit ty pitomé zkoušky a zničit si budoucí kariéru. Z vlaku vystoupila načuřená.
„Jsi v pohodě?“ zeptal se Matt své drahé, která mu věnovala pohled, jestli tu otázku myslí vážně a nechce ji přehodnotit, než mu odsekla kousavou odpovědí.
„No jasně. Proč myslíš, že nejsem? Co mě prozradilo? Sice se teď můžu těšit maximálně tak na kariéru v čištění záchodků, ale to je samozřejmě naprosto v pořádku, protože na to jediné se očividně hodím.“

Fandom: Felix Felicis!