Se stim smiř (1983)
Keilan se rozčiloval, domlouval, vyhrožoval, hrál na city, ale měl prostě smůlu. Nejenže se mu nepodařilo Verunku od Laurence oddělit a zavřít ji navždycky do věže, ale ještě musel velice neochotně kývnout (po důkladné domluvě své manželky) na to, že ano, Laurence si může vzít jeho dceru za ženu.
Veronice to o svatebním dnu slušelo, o tom žádná, a s Laurencem vypadala opravdu šťastně, a svým způsobem na ni byl Keilan pyšný, ale stejně se mu nelíbilo, že jeho malá holčička dospěla tak rychle. Nebylo tedy divu, že když se rozezněly svatební zvony, připadalo mu to spíš jako volání pekel.
Fandom: Felix Felicis!