Téma číslo 1649 (1. 11. 2016) - Stín v maštali

[Simbacca]

Určitě už napjatě vyčkáváte nové téma, ale já zatím vidím jenom takový Stín v maštali, tak snad vám to bude stačit.

[Champbacca]

Diverze démonickým dopravníkem

„Ty vole, co to doprdele je?!“ vykřikl do tmy hlas jednoho z podkoních v riftenských stájích a probudil zbytek čeládky. Nejdřív mu za tu hlasitost a použitý slovník pochopitelně chtěli vynadat, ale když spatřili důvod jeho zděšení, rychle si to rozmysleli.
„Nevim, ale beru roha,“ pravil ten nejodvážnější ve chvíli, kdy dostatečně zaostřil na cizího koně, který se znuděně krmil senem zdejších plnokrevníků. Tak docela mezi ně nezapadl, byl totiž černý jako noc a oči mu rudě žhnuly.
A zatímco z něj byli všichni paf, jeho majitel se jako správná kočka proplížil stínem do budovy a trochu jim poladil účetnictví.

Fandom: Skyrim

[Kara Melka]

Stínové divadlo (1980)

Malý Riordan docapkal s očima navrch hlavy do obýváku a podíval se na svou starší sestru Briannu. „Ségva, v maštali je bubák,“ oznámil s naprosto vážnou tváří. Vypadal, že viděl něco opravdu děsivého.
Bree, která se ničeho nebála, se tedy odvážně vydala zjistit, co brášku tak vyděsilo. Kdyby ovšem tušila, že z toho, co v maštali uvidí, bude mít noční můry a opravdu se z toho stane její bubák, možná by si tu výpravu odpustila.
Když totiž spatřila dva stíny, zcela určitě mužské, jak se míhají za hromadou sena a dělají velmi zajímavé stínové divadlo, málem z toho měla smrt.

Fandom: Felix Felicis!

[Bezzubka]

Neklidné nocování

Rand ležel v prázdné stájní kóji, ruce složené za hlavou a koukal na trámy nad sebou. Stáj byla poloprázdná, podobně jako hostinec, ke které patřila, ale Randovi na měkké posteli nesešlo. Měl v úmyslu se potkávat s co nejméně lidmi to šlo. Krev a popel, nechtěl nikomu nešťastnou náhodou ublížit. Neprosil se o to, aby byl ten zatracený ta’veren, neprosil se o to, aby uměl usměrňovat jedinou sílu. Kousek od něj něco zapraskalo a koně neklidně zafrkali. Rand se zamračil a lucerny pohasly. Nebyl si jistý, jestli za to nemohl on, ale sáhl po meči s volavkou. Bez boje nepůjde.

Fandom: Kolo času

[Ithaca]

Vesmírná deziluze

Louisův respekt ke koním hraničil se strachem. Se svými sto padesáti centimetry výšky si vůči nim vždy připadal jako drobeček, kterého tato zvířata mohou snadno přehlédnout a smést s sebou. Přesto si občas přestavoval sám sebe jako rančera s kloboukem vraženým hluboko do čela, který zkušeným pohledem na konci horkého dne kontroluje svá početná a strakatá stáda.
Všechny romantické představy ho opustily, když s kapitánem Reynoldsem převážel několik měsíců pouhých několik koní na palubě Serenity. Byli to strašně vzácní koně, takže posádka odolala touze je v hladových dnech sníst a rozhodnutí se vyplatilo. Uklízet po nich ale dvakrát radostné nebylo.

Fandom: Firefly

[Banana Brannigan]

Koňská dávka pohody

Když byla Yaeta během svého pobytu na Sarininu převelena z pole do stájí, netušila, že si tím vlastně ani trochu nepomůže. Doufala, že si při krmení hospodářských zvířat odpočine od všeho toho kopání, ale realita byla poněkud drsnější. Tak předně byla na to krmení úplně sama a těch tvorů, co by se dali považovat za ekvivalent koně, tam bylo fakt požehnaně. A pak taky zaúřadoval její zvrhlý majitel, kterému přišlo jako super nápad zavírat ji na noc k tomu nejagresivnějšímu z nich.
Jednu výhodu to ale mělo: zatímco zbytek otroků se pařil na sluníčku, ona si užívala docela příjemný stín.

Fandom: Star Wars

[Simbacca]

Smutný stín (22 BBY)

„To jsem to dopracoval,“ mrmlal mládenec s neironickou patkou, „mohl jsem být stínem, stejně jako byl můj mistr, ale já ne, já musím všechno pokazit.“
Nemrmlal tak docela bezdůvodně a skutečně se nenacházel v nejlepším postavení. V ruce držel vidle, kydal hnůj v maštali jednoho lovce z Raindale a vypadal vysloveně nešťastně.
„A nakonec ze mě není ani stíneček, protože se proti mně všichni spikli a nemají mě rádi, a musím tu dělat...“
„Hele nemel a makej, jo?“ okřikl ho majitel, jenž ho sledoval. „Jestli si na to kadeřnictví chceš vydělat ještě v tomhle životě, tak sebou musíš trochu pohnout.“

Fandom: Star Wars

[Morčátko]

Bylinky a reflexy

Prázdniny si Gwee užívala, ale práci na farmě se nevyhnula. Po odpoledním čaji si dala zaslouženého šlofíka, a ve snu vrátila k osvětimskému survivalu. Když se probrala, už byl večer, venku tma a ona byla dost mimo, ale přesto šla si po svých povinnostech – zavřít zvířata do maštale.
Když periferně zachytila pohyb, neváhala, popadla kýbl stojící poblíž a vrhla se za šmouhou ve stínu.
O chvíli později už si chladila nateklou ruku nakopnutou od hipogryfa. Kýbl místo zavařovačky? Jasně, že by tam toho bubáka chytila. Starosti jí teď spíš dělalo, z čeho byl ten čaj, co si dala před spaním.

Fandom: Felix Felicis!