Author Topic: Téma číslo 1623 (6. 10. 2016) - Moldavsko  (Read 1146 times)

Champbacca

  • Velmistr
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 8777
  • The Choosing One
    • View Profile
    • Metsola
Téma číslo 1623 (6. 10. 2016) - Moldavsko
« on: 05. Oct 2016, 12:59 »
Náš jazyk je poklad, tvrdí hrdě obyvatelé Moldavska. Pokud vám to přijde hezké, doporučuji vám si o tom jazyce něco málo dohledat, odhalíte v tom totiž takovou vtipnou, nicméně skvostnou ironii.
I may be schizophrenic, but at least I have each other.

Champbacca

  • Velmistr
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 8777
  • The Choosing One
    • View Profile
    • Metsola
Přechválený poklad
« Reply #1 on: 05. Oct 2016, 14:59 »
Přechválený poklad

„Nejnovější laskomina z horkého Elsweyru!“ halekal na riftenském náměstí neznámý obchodník a Shantju to pochopitelně zaujalo. Už to byl nějaký pátek, co naposledy okusil pudink s měsíčním cukrem, na něco sladkého měl chuť a ten poslední kšeft pro Temné bratrstvo mu vynesl slušný balík zlata, tak proč ho neutratit za dobroty, hm?
„Dva mí kolegové za tento poklad zaplatili životem,“ vyřvával obchodník dál, „ale přesto ho dnes prodávám za bezkonkurenčních padesát septimů za kilogram. To je, přátelé, skoro zadarmo!“
Khajiit byl čím dál zvědavější a po pár krocích ten sladký zázrak konečně zahlédl. Nebyl pobaven.
„To jako vážně, kočičí jazýčky!?“

Fandom: Skyrim
I may be schizophrenic, but at least I have each other.

Banana Brannigan

  • Padawan
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 4579
  • Posty 15 Plus
    • View Profile
Klíčové orgány
« Reply #2 on: 05. Oct 2016, 15:34 »
Klíčové orgány

Od chvíle, kdy se trojice problematických otrokyň dozvěděla, že budou prodány zvrhlé Odulle Hutt, byla jejich cela jako vyměněná. Zatímco předtím prakticky pořád mluvily a spřádaly plány, jak utéci, a to i během častého a zaslouženého bičování, teď se z jejich klece neozval jediný zvuk. Seděly tiše, mlčely a dokonce ani neprotestovaly, že dostávají málo jídla.
Bachař si liboval, že jim z vidiny nového domova tak rychle zatrnulo, ale pravda byla trochu někde jinde. Ve skutečnosti si prostě byly vědomy toho, že jejich přežití bude již brzy záviset na jejich jazycích, a nechtěly dát strážím jedinou záminku k jejich vyříznutí.

Fandom: Star Wars
I s malým banánem se dá uhnat velká opice.

Simbacca

  • Kapitán
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 6482
  • The Progeny
    • View Profile
Remanská rétorika
« Reply #3 on: 05. Oct 2016, 17:38 »
Remanská rétorika (2409)

Kapitánka T'Raava byla nadšenou obhájkyní univerzálního tlumočníka a používání angličtiny coby federační lingua franca, ale její první důstojník to nadšení tak docela nesdílel.
„Je to to poslední, co nám Romulané nesebrali,“ syčel na ni při jedné z jejich lingvistických debat v baru a jenom trochu podrážděně při tom koukal na romulanskou barmanku. „A to poslední, čím se můžeme skrytě bránit, protože tím jazykem nevládnou. Je to poklad, kterého se nikdy nevzdáme.“
Kapitánka si sice pomyslela něco o tom, že poklady jsou přežitek, ale o dva dny později už pod Kenamukovým dohledem procvičovala „tvé květiny jsou nádherné“ v nejrozšířenějším dialektu remanštiny.

Fandom: Star Trek
[„If you can't beat them, eat them.“]

Morčátko

  • Drabbler
  • Le...
  • *
  • Posts: 1174
  • Hlodavec
    • View Profile
Jistý konec kariéry
« Reply #4 on: 06. Oct 2016, 19:37 »
Jistý konec kariéry

Bardové bývali v hostincích obecně vítaní. Někteří válečníci s dávkou medoviny pod kůží však s většinou nesouhlasili a panáci s loutnami v rukou jim neskutečně lezli krkem, i kdyby zpívali Ragnara Rudého.
Mladý absolvent Bardské univerzity vyrazil ze studií v Samotě přímo do terénu – cestou do rodného Markarthu se zastavil u Čtyř štítů v Dračím Mostě.
Nevšímal si poznámek nerudného orka v rohu hostince a vysokým hláskem spustil vlastní skladbu. Po verších: „Ó, čím jazyk pro barda je, ten poklad jeho drahý!“ se ork konečně zvedl.
Citlivě řečeno, bard byl záhy o svůj poklad oloupen a hostinský musel vytřít podlahu.

Fandom: Skyrim

Šašek

  • Drabbler
  • Le...
  • *
  • Posts: 600
    • View Profile
Sranda v nemocnici
« Reply #5 on: 06. Oct 2016, 20:35 »
Sranda v nemocnici

Šašek práci v nemocnici zbožňovala, i když si na ní velice často stěžovala. Taky proto se hned chytla nabídky, která přišla od její staniční a dělala tam i přes školní rok, nejčastěji tedy o víkendu.
Za tu dobu tam měla všemožné pacienty s různými onemocněními, některé více a některé zas méně otravné. Nejhorší však bylo, když tam byl nějaký cizinec, kterému nerozuměla ani slovo. Sice pak bylo vtipné, když se snažila domluvit nohama i rukama - alespoň ostatní pacienti se smáli, když tam div neskákala do stropu - ale jedno musela uznat. Jazyk byla poklad sic rukama se taky dalo domluvit, většinou.

Fandom: Realita
Šašek, Šáša, Šášula, přitroublý jak bambula.

Ithaca

  • Drabbler
  • Lempl
  • *
  • Posts: 246
    • View Profile
Síla tisíce škorpionů
« Reply #6 on: 06. Oct 2016, 21:40 »
Síla tisíce škorpionů

To, co před ním leželo, byl opravdu úlovek jako hrom a Geralt o tom neměl sebemenší pochyby. Fisstech byl ve srovnání s tímhle práškem asi podobně cenný jako zlatý záblesk na hladině vody ve srovnání se zlatem, ze kterého je vyrobena koruna krále Radovida. Šlo o látku tak vysoké účinnosti, že i po naředění jedna ku stu by vznikla směs daleko přesahující běžný pouliční standard. A netřeba dodávat, že o zákazníky nouze nikdy nebyla a nebude.
Jediná drobná komplikace spočívala v tom, že Geralt musel nejdřív onu převzácnou látku vyextrahovat z jazyka jednoho umrlce, který sílu nalezené drogy extrémně podcenil.

Fandom: The Witcher
„Two weeks ago I was an astronaut...“
„Yeah, well, now you're a Smurf. Keep walking.“

Bezzubka

  • Drabbler
  • Le...
  • *
  • Posts: 1327
    • View Profile
Jde to i jinak
« Reply #7 on: 07. Oct 2016, 10:07 »
Jde to i jinak (měsíční žolík)

Na Edgarovi Sawtellovi nebylo nejzvláštnější to, že byl jedináček nebo že vyrůstal na farmě, kde chovali psy. Na první pohled byste nic zvláštního ani nepoznali. To až ve chvíli, kdy byste na něj chtěli promluvit. Edgar byl totiž už odmala němý. Nikdy nahlas neplakal, nevydával zvuky, a pokud chtěl upoutat pozornost, musel se spolehnout na tleskání nebo bouchání.
Člověk by nečekal, že by Edgar za těchto podmínek mohl trénovat psy, ale opak byl pravdou. Možná díky své kondici si k nim našel takový přístup, jaký neměl nikdo jiný, a cenil si toho, že k tomuhle typu kamarádství žádná slova nepotřeboval.

Fandom: Příběh Edgara Sawtella
Always be yourself. Unless you can be a dragon... then always be a dragon.

 

Další pískoviště: