Author Topic: Téma číslo 1595 (8. 9. 2016) - Procházím se v ulicích  (Read 962 times)

Simbacca

  • Kapitán
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 6482
  • The Progeny
    • View Profile
Procházím se v ulicích, ale jakkoliv jsem po stěhování divadla totálně mrtvej, stejně si všímám, jak málo lidí tam píše drabbly.
[„If you can't beat them, eat them.“]

Banana Brannigan

  • Padawan
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 4579
  • Posty 15 Plus
    • View Profile
Vycházky
« Reply #1 on: 08. Sep 2016, 16:16 »
Vycházky

Když bylo po všem a on se jí zeptal, co ráda dělá, odpověděla mu zcela upřímně.
„Ráda jsem se procházela po hlavní třídě Oblačného města. Když jsem ještě mohla,“ pípla teskně a ani ve snu by ji nenapadlo, co bude následovat. Ať už kvůli výčitkám nebo tomu, že potřeboval ještě chvíli odpočívat, ji ten chlap vzal ven a ona po dlouhých pěti letech v temném sklepě zase spatřila nádhernou architekturu svého domova. Na útěk ani nepomyslela a radši se snažila zapamatovat si každou vteřinu, protože takovou radost zase dlouho nezažije.
Jen s tím řetězem kolem krku to nebylo úplně ono.

Fandom: Star Wars
I s malým banánem se dá uhnat velká opice.

Simbacca

  • Kapitán
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 6482
  • The Progeny
    • View Profile
Černobílý čert
« Reply #2 on: 08. Sep 2016, 16:23 »
Černobílý čert (1978)

Procházel se ulicemi města a každý, kdo měl všech pět pohromadě, se mu uctivým obloukem vyhnul. Nepatřil ke zdejším gangům, vlastně byl ve městě teprve podruhé v životě, ale už na dálku každý viděl, že se s ním nechce pouštět do křížku. Kudy kráčel, tam se chodníky vylidnily, a celá Addis Abeba si brzy s děsem v hlase vyprávěla o tom, kterak je to s civilizací čím dál horší, když se medojedi odvažují i do centra města. Jemu byli ukradení.
Když konečně došel k chýši s letaxovým krbem, přeměnil se Flann zpátky na člověka a aura nedotknutelnosti byla ta tam.

Fandom: Felix Felicis!
[„If you can't beat them, eat them.“]

Champbacca

  • Velmistr
  • Vele le...
  • *
  • Posts: 8777
  • The Choosing One
    • View Profile
    • Metsola
Nemůžu, nejsem, nebudu
« Reply #3 on: 08. Sep 2016, 16:49 »
Nemůžu, nejsem, nebudu (19 BBY)

Velmistr měl už od rána takový divný pocit, takže se takticky uklidil do Zeleného lampionu k houbovému speciálu, ovšem tam právě zjistil, z čeho ten pocit pramení.
„Za chvíli dorazí zásilka šampónů,“ oznámila mu Valla, která tam na ně už netrpělivě čekala, „pomůžete nám to pak odtahat do akademie?“ Mrkala hezky, ale marně, strašlivé vzpomínky nepřebila.
[„Ne, musím jít hlídkovat po městě,“] zabručel, rychle do sebe kopl tupláka a vystřelil ze dveří jako namydlený blesk. A v uličkách Fogsmeade rozhodně neskončil, kdepak, nalodil se na Rychlý dráp v blízkém doku a odletěl se procházet po Nar Shaddaa, čistě pro jistotu.

Fandom: Star Wars
I may be schizophrenic, but at least I have each other.

Morčátko

  • Drabbler
  • Le...
  • *
  • Posts: 1174
  • Hlodavec
    • View Profile
Turistická zajímavost
« Reply #4 on: 08. Sep 2016, 19:20 »
Turistická zajímavost

Bílý průsmyk bylo město staré a vznešené a bylo tu mnoho zajímavých míst, ne jen jarlova Dračí síň. Za každým domem stál nějaký příběh. Například hned u brány stál Domov vánku. Kolují pověsti, že než začal ulicemi Průsmyku chodit Drakorozený, byl to obyčejný domek. Teď to však byla v podstatě svatyně, a už nikdo, kdo ulicemi města procházel, nemohl toto místo minout. Dovahkiin už byl mnoho let pryč, přesto se turisté hrnuli.
Své o čumilech věděly i dvě mrtvoly Miraakových kultistů, které ležely na stejném místě už třicet let, a každý se tomu stále divil. V podstatě tedy také atrakce.

Fandom: Skyrim

Šašek

  • Drabbler
  • Le...
  • *
  • Posts: 600
    • View Profile
Noční procházka
« Reply #5 on: 08. Sep 2016, 22:28 »
Noční procházka

Darya si ze všeho nejvíce rozuměla s Nathanielem, a kdyby měla nějaké pocity, dost možná by si dokázala přiznat, že ho má celkem i ráda. Když jí tedy jednoho dne pozval na procházku po nočním Londýně, souhlasila bez jediného přemýšlení, protože s Nathem trávila čas ráda a navíc noční procházka po ulicích Londýna, byla určitě super.
Že to byl vlastně Ray, kdo jí pozval, a taky Rheinallt, kdo na danou schůzi dorazil, to nevěděla. Jako schopný metamorfomág totiž dokázal pozměnit svou podobu. Bylo vážně dobře, že se to Stephanie nikdy nedozvěděla, protože by to dost možná milý Nott nepřežil, no.

Fandom: Felix Felicis!
Šašek, Šáša, Šášula, přitroublý jak bambula.

Zombie Unicorn

  • Drabbler
  • Lemra líná
  • *
  • Posts: 58
    • View Profile
Ach, to ticho...
« Reply #6 on: 08. Sep 2016, 23:13 »
Ach, to ticho... (1980)

Tichý večer, na ulicích jen několik mlčících. Anabelle milovala tohle mrtvolné ticho, při kterém se mohla procházet nočním Londýnem a přemýšlet o ovládnutí světa a podobných příjemných záležitostech. Vlahý větřík si pohrával s jejími rusými vlasy, odrážejícími  přízračné světlo měsíce, a na rtech jí hrál nenápadný úsměv, který měl spíš blíže k děsivému úšklebku. Cítila se tak šťastná. Šťastnější než dřív. Poněvadž teď někam patřila. A mohla dělat to, co ji baví. Jen matně si uvědomovala, že v ruce drží hůlku. A že ty mlčící postavy kolem jsou zticha proto, poněvadž nedýchají. Ano, Anabelle milovala tohle mrtvolné ticho mlčícího Londýna...

Fandom: Felix felicis
Unicorn Zombie apocalypse! :*

 

Další pískoviště: