Téma číslo 44 (13. 6. 2012) - Nejzazší hranice

[Champbacca]

Meze, hranice a okraje jsou od toho, aby se překračovaly. Ta Nejzazší hranice bude aspoň pořádná výzva.

[Simbacca]

Úmorná úloha

Čas nekompromisně utíkal a Simbaccovi už ho moc nezbývalo, smrtící mez se blížila. Nechtěl ani domýšlet následky, takže zatnul zuby a opřel se do toho.
Potil se i na chlupech, málem si překousl jazyk, drkotáním zubů spustil seizmický poplach a občasné nadávky rozhodně neodpovídaly slovníku sedmiletého dítěte, ale nevzdával se. Představa, že to nestihne, byla dostatečnou motivací k tomu, aby mobilizoval veškeré zbylé síly a z nezáviděníhodné pozice se dostal. Když se náhle začalo dařit, váhal chvíli, zda nemá halucinace, ale nakonec se rozhodl toho využít na každý pád.
Nakonec stihl odevzdat esej mistryni Michaelis dvě minuty před nejzazším termínem.

Fandom: Star Wars

[Champbacca]

Boží pasiáns

„S tebou půjdu klidně na konec věčnosti,“ přijala Thrúðr ležérně pozvánku do kolosea na Terra Nocturna a Edvinovi se zablýsklo v očích.
Za dva tisíce let s ním jí bylo jasné, že si nový nápad vymluvit nenechá a koloseum prostě počká. Po jízdě tankodromem časového víru přistáli na planetoidu nezapamatovatelného názvu, jenž bude posledním tělesem v chladném vesmíru roku 367 vigintiliard. A na jeho povrchu našli frustrovaného černocha u obstarožní třiosmšestky.
„Ten krám zamrzl,“ promluvil k nim, jako by tady na konci vesmíru běžně míval návštěvy.
„Zkoušel jste restart?“ nadhodila valkýra, z romantického výletu nic nebylo a sotva stihli zdrhnout.

Fandom: Equilibrium 4k

[Žárovka]

Kritická otázka

Někdy si člověk říká, že na světě by se to přece jen nějak zařídilo i bez nás a že všechna ta naše náruživost, se kterou určujeme jaké rozměry by mělo mít každé lejno, ležící na ulici, musí mít přece někde hranice. A takové věci, jako směrnice o zaměstnávání zdravotně postižených spoluobčanů ve všech oborech, ho nutí k zamyšlení, zda jsme je už nepřekročili.
Zatřásl jsem hlavou nad ohořelým párem bot a kývnul na chlapy, že se můžou dát do úklidu.
„To byl třetí slepý pyrotechnik tenhle týden,“ povzdechl jsem si později téhož dne nad kávou z kelímku, směrem ke kolegovi.

Fandom: Absurdita

[Jessica Karnis]

Stačí jedna kapka a je z tebe...

Poslední krok a není cesty zpět. Ještě stále je čas se zastavit, ohlédnout a s úlevou se vrátit. Né, že by právě teď někam šel, ale stál, seděl před velice závažným a pro jeho další život klíčovým rozhodnutím. Mám nebo nemám? Ptal se sám sebe a po očku sledoval svého kolegu, kterému se v hlavě honily stejné myšlenky. Jevilo se mu to jako celá věčnost, ale ve skutečnosti uběhl jen zlomek okamžiku.
Udělal ten poslední krok a jeho paže se začala zvedat vzhůru k jeho ústům. Kolegova zrzavá ji synchronně napodobila.
Otevřeli ústa a Olihňovice zaplavila jejich nepoučitelné žíznivé krky.

Fandom: Star Wars