Vizionář
Lotyš plakal dojetím. Viděl jenom malý záblesk, než upadl do bezvědomí, ale to, co spatřil, se mu tuze líbilo – Lotyšsko již nebyla pustina bez naděje na krásnou budoucnost, leč prosperující stát překypující zlatem, stříbrem, drahými kameny, látkami a zemiaky. I těch žen tam bylo tak nějak víc a ne všechny zvládala znásilňovat tajná policie, takže něco zbylo i na obyčejný lid, v té vizi bohatý a hrdý. Další slza dopadla na hlínu.
Lotyš měl před sebou těžký, smutný výběr – najíst se, nebo zemřít hlady. V každém případě o halucinace z hladu přijde a světlé zítřky již neuvidí. Takový je život.
Fandom: Lotyšské vtipy