Patos před plesem (1978)
Plesu čas se zase blíží,
jedna věc mi srdce tíží:
že nezvládnu napsat větu,
kterou dal bych vědět světu,
jak mi chybí tvoje blízkost,
že bych radši zmrzl na kost,
že bych radši šilhal hlady,
že bych zvládnul nejíst hady,
že bych přeryl zahrádku
a trávil léto bez chládku,
to vše, snad dosti výmluvně,
jen za pár chvilek v knihovně.
Odmítneš-li, chápu zcela,
ovšem kdybys třeba chtěla,
když tam venku padá snížek,
dát si valčík v ráji knížek,
budu štěstím bez sebe,
neb moc se těším na tebe.
Mám tě prostě mnohem radši
než na světě všechnu naši
bramborovou kaši.
Fandom: Felix Felicis!