Poslední přání (3743)
Bitva pomalu dozuřívala, králičí pěchota ustupovala skrz hory svých mrtvých a obránci jásali. Krev byla všude, chlupy jakbysmet, ale pole cukrové kukuřice přežila a masa bude na zimu dost.
„Kruci,“ ozval se v tu chvíli Edvinův kněz v zákopech. Měl v břiše díru a zbývaly mu minuty života. Bůh básnictví, pivovarnictví a antikoncepce neměl moc oživovat, ale nabídl nešťastníkovi alespoň možnost podívat se před smrtí, kam jen bude chtít.
„Kam bych chodil, tu jsem žil,“ usmál se muž, „leda že bys mě mohl hodit do příštího týdne, za tu reformu dědické daně, ať syn trochu ušetří.“
A Edvin náhodou mohl...
Fandom: Equilibrium 4k