Deštivé dvoření
Fosh se opírala o mokrou zeď mokrého domu, a ačkoliv byla pod mokrou střechou, z kapuce jí kapala voda. Nechápala, proč má na mistryni čekat zrovna tady, ale neodmlouvala.
Déšť jí samozřejmě nevadil, možná právě naopak, horší bylo to podivné individuum, co se schovalo pod stejnou střechu. A kterému se zjevně zamlouvala nejen ta střecha.
„Nezlobte se, pane, ale neznám vás a na někoho tu čekám,“ odmítla jednoznačně jeho pozvání na kafe.
„Ach tak, slečna je staromódní. Což tedy trocha poezie?“ navrhl mladík a přiblížil se na dosah.
Její modernost jej o vteřinu později naprosto ochromila.
Nebo to byl stunner?
Fandom: Star Wars