Vesuv a Verona
Vyšel si takhle Horatius na úpatí Vesuvu, třímaje stylus a voskovou tabulku. Kdo nemá velké nadání, říkalo se, musí mít aspoň velkou inspiraci - a tím se nenadaný básník, který se vlastně ani sám za básníka nepovažoval, musel řídit, nic jiného mu nezbývalo. Nicméně netrápil se tím; jakožto syn propuštěného otroka věděl až moc dobře, že mohlo být daleko hůř; to, že se stal slavnou, Maecenatem podporovanou osobností, byl vlastně zázrak.
A tak stoicky usedl na sopku, jež zavinila skon Plinia Staršího, zasnil se nad etikou a pustil do psaní, zatímco někde ve Veroně psal Catullus: "Teplouši Caesare, otče naší vlasti..."
Fandom: historie (PS Catullus byl doma na dovolené, aby pasovala písmena. Muhahaha.)