Algernnon a autority (1980)
Ačkoliv byla Algernnon de Bray vždycky dost samotářská, alespoň co se ženské společnosti týče, po smrti měla najednou příšernou spoustu času a krátit si dlouhou chvíli klevetěním s dušicemi se docela osvědčilo.
„Dneska mi děsně zvednul mandle nějakej hroznej šereda,“ zahájila jedno ze sezení nad neexistujícím čajem, „normálně mi řekl, že bych se měla z těch chlapeckých umýváren přestěhovat někam, kde nebudu představovat takový výchovný problém.“
„Cos mu na to řekla?“ vyzvídala služebně starší mrtvá služka z druhého patra.
„Co by, ať nezávidí, dědek starej, plesnivej,“ ošila se hraběnka dokonale francouzsky.
„Kdo že to vlastně byl?“
„Nějakej Rumpál nebo co.“
Fandom: Felix Felicis!