Author Topic: Téma číslo 814 (21. 7. 2014) - Othello (Read 1353 times)

Simbacca · « **on:** 20. Jul 2014, 00:10 »

Mouřenín benátský krásně shrnul, proč nemám rád květinářství a celou tu ideu dávání mrtvejch věcí lidem: "Když utrhnu růži, už nikdy nepokvete."

Champbacca · « **Reply #1 on:** 21. Jul 2014, 18:24 »

Viggův Vzkřišovač (3266)

„Když utrhnu růži, už nikdy nevykvete,“ bědoval z televizního přijímače černoch, ovšem místo obligátního škrcení dostal od Desdemony odpověď.
„Ale Othello, tys jistě neslyšel o nové, převratném, dokonalém a cenově dostupném hnojivu od Vigga, čaroděje druhé kategorie.“ Pohled na její nadšený obličej vystřídala obvyklá reklamní grafika třiatřicátého století, která se vlastně moc nelišila od reklamní grafiky století dvacátého.
„Viggo Superior, jediné hnojivo, které přivede vaše milované ze záhrobí zpátky mezi živé. Zachraňte posekané růže, zlomené kávovníky a ohořelé kokosové palmy ještě dnes a objednejte si zaručeně funkční Viggo Superior z Vigo Caladia, které navíc nebylo testováno na zvířatech.“
Alespoň prozatím.

Fandom: Equilibrium 4k

Simbacca · « **Reply #2 on:** 21. Jul 2014, 18:27 »

Růžová ratolest (45 BBY)

Rose byla vždycky podnikavé dítko a i v nepřejícím Oblačném městě to dokázala náležitě rozjet.
V devíti vymyslela hazardní hru, ve které obírala ostatní děti o sladkosti, v jedenácti zvládala vybírat kapsy i strážcům pořádku a v patnácti si přivydělávala bokem, se staršími pány v zapadlé uličce. Do jisté míry přehlížená, plnoletá potížistka ovšem udělala tu chybu, že se zbraní v ruce přepadla poštu, a vězení na sebe nenechalo dlouho čekat.
Jeden by čekal, že jí to přistřihne trny, ale opak byl pravdou: naučila se nové věci, vykvetla z ní nefalšovaná kriminálnice a planetární pozorovatel ji naháněl skoro půl roku.

Fandom: Star Wars
#dmd_bingo (vězení)

Jessica Karnis · « **Reply #3 on:** 21. Jul 2014, 21:16 »

Je to o filozofii (20 BBY)

„Vyprávěj mi o životě v Chrámu,“ pobídl Chlouppek Jess, zatímco se procházeli po jeskynní zahradě, o kterou se tak svědomitě staral Rahm.
„Myslím, že víš moc dobře, jaký život se tam žije,“ odtušila. „Nechtěla bych tam znova, ale nebyl to hrozný život.“
„Slyšel jsem, že v zahradách jako je tato se učí chápat správný pohled na vesmír.“
„Jop, demonstruje se to na perfektních a pokroucených květinách, třeba růžích. Že máme chránit a pečovat i o život, který je na první pohled horší, než jiný.“
„Hmm, mě Baran Do učilo, že jsem zahradníkem, a že je třeba čas od času prostřihávat.“

Fandom: Star Wars

Zuzka · « **Reply #4 on:** 21. Jul 2014, 22:50 »

Odhodlaná

„Když utrhnu růži, už nikdy nepokvete.“
Susan se zamračila na poslední přečtený řádek.
„Dovoluji si nesouhlasit,“ odfrkla a svazek rozhodným gestem odložila na stolek.
Poslední dobou zvažovala kdekteré průpovídky jako znamení a rady do života. Viděla, že to není v pořádku, ale soustředění myšlenek k jednomu a stále témuž bodu mezi nedávnými událostmi jí kupodivu dodávalo sil.
„Je to jako říci, že když se jednou konečně odvážím, znovu se mi to již nikdy nepodaří. To je až příliš beznadějné. Na to jsem až příliš odhodlaná,“ ušklíbla se.
Možná si věřila až moc. Jenže tentokrát, po dlouhých letech, bylo něco jinak.

Fandom: Fans and Fascinations
p.s. po conové/kriplové/únavové pauze se (snad) vracím na scénu

Blanca · « **Reply #5 on:** 21. Jul 2014, 23:59 »

Láska na sto let

Nádech, výdech. Varhany. Poslední úsměv, nepatrný stisk a první krok.
Nevěsta kráčí uličkou, oči upřené k tomu, komu se zaslíbila.
V tu chvíli nepochybuje.
Je šťastná, krásná, milovaná.
V ruce kytici růží, bílých jako sníh.
Rozkvetlých tak, jako ona.

A všechno kolem hlásá: nevinná.

Šťastný konec? Nešťastný začátek.

Nádech, výdech. Ticho. Poslední krok, pevné objetí a první slza.
Žena kráčí deštěm, oči bloudí bez cíle.
Každá myšlenka pálí, srdce svírá úzkost.
Cítí se unavená, stará, nežádoucí.
Bílé růže dávno seschly a zežloutly.
Ona chce kvést pro cizí oči, i když navždy patří jemu...

V každém pohledu však vidí nápis: vinna.

Fandom: Červená knihovna