Ranní radosti
„Jéminkote, vůdče, já se omlouvám, že jsem vás takhle vzbudila!“ klaněla se jawí uklízečka, která při drhnutí podlahy aargonarského paláce v půl páté ráno zahlédla u okna stát samotného Putiniho, a už se loučila se životem. Nebo přinejmenším se zbytky svobody.
„Nevzbudila jste mě,“ odtušil malý zmrd. „To já už jsem půl hodiny vzhůru a kochám se pohledem na to, jak celá moje říše vstává.“
Vlastně ani nelhal. Tak brzy opravdu vstával, a to pravidelně, ne však kvůli pracovitosti, ale protože ho o zbytek spánku spolehlivě připravovala paranoia a přesvědčení, že nájemní vrazi útočí zejména mezi čtvrtou a pátou ráno.
Fandom: Star Wars