Vyvozený vercajk
„Jdu do města, potřebuješ něco?“ zeptal se kapitán Finniansson Caroline a ta přikývla.
„Jo, nové kotouče do brusky, včera mi praskl poslední.“
„Kotouče do brusky?“
„Jo, prostě brusný kotouče, aspoň tři. Velikost neřeš, to už si kdyžtak upravím kouzlem.“
„Hmm, abych to nezapomněl. Nechceš mi to radši napsat?“ Těžko říct, kde se to v ní vzalo, ale zavrtěla hlavou a rozhodla se mu věřit.
„To udržíš. Prostě si vzpomeň, žes do toho města šel brousit ženu nějakýho námořníka, a zbytek už ti naskočí.“
„Jo, to je dobrý, to půjde,“ přikývl, oba se zasmáli a on odešel.
Ráno donesl tři balení špendlíků.
Fandom: Felix Felicis!