Noční romantika
Sledování nočního nebe, to byla nepochybně pořádná romantika. Takže jak jinak strávit první rande, než pod hvězdnou oblohou?
„Támhle ta skvrna, ta vypadá jako taková divná ťápota, viď?“ prohodila po chvíli ticha dívka takovým podivně přihlouplým hláskem, který Mikkovi připadal směšný, a ukázala na měsíc.
Naštěstí pod rouškou tmy nebylo vidět, jak se ušklíbl. „Možná vypadá,“ přitakal, ale pak celé kouzlo okamžiku zbořil, když pokračoval: „Ale ve skutečnosti je to měsíční moře, Mare Tranquillitatis, Moře klidu.“
Očividně ji neohromil znalostmi, protože si odfrkla. „Ty jsi vážně nerd, Andersene,“ zamručela a odešla. Stejně to pak dali dohromady aspoň na pár měsíců.
Fandom: Felix Felicis!