Téma číslo 3283 (26. 4. 2021) - Zj 18.11

[Champbacca]

A bohatí kupci země naříkají a bědují nad ním, protože už nikdo nekoupí jejich zboží:
A v 18.12 a .13 následuje i výčet, kdyby měl někdo zájem:
náklady zlata a stříbra, drahokamů a perel, kmentu a purpuru, hedvábí a šarlatu, cedrového dřeva a předmětů ze slonoviny a předmětů ze vzácných dřev, náklady mědi, železa a mramoru, skořice a indického koření, voňavek, mastí a vykuřovadel, vína a oleje, mouky a obilí, dobytčat a ovcí, koní a vozů a otroků a zajatců.

[Kara Melka]

Konkurenční boj

Naštvaný npc student Havraspáru kopal na nádvoří do kamínků a mračil se na ně, jako by za všechno mohly.
„Co ti je?“ ptal se ho druhý npc student, z těch dvou očividně ten starostlivější. „Vypadáš dost naštvaně.“
„Taky jsem! Docela jsem vydělával prodejem sušenek s paměťovým lektvarem při zkouškách, jenomže teď mám konkurenci…,“ prskal vztekle a nevěřícně nad tím kroutil hlavou. Jako by všichni jeho zákazníci přeběhli ke Craneovi s Poppewellem…
„Sky a Ignác začali prodávat sušenky s trávou a tancující banány, co chutnaj po alkoholu, tomu se prostě nemůžu rovnat, chápeš?“ Oprávněná hysterie v jeho hlase byla dobře patrná.

Fandom: Felix Felicis!

[Champbacca]

Kupec kashyyycký (19 BBY)

Navzdory tvrzením propagandy nebylo těch, co je pád Republiky vyloženě potěšil, nikdy moc. Naopak se našlo dost těch, co si po starém režimu rychle začali stýskat a hned v první chvíli věděli, že je to průser pro celou předalekou galaxii.
Nouze pak nebyla ani o ty, co nad politickými změnami přímo naříkali. Naříkali všichni ti, co chtěli i nadále projevovat vlastní názor, naříkali všichni, co nebyli lidé nebo lidem nepodlézali, naříkali i přeživší rytíři Jedi, jejichž počty rychle klesaly až téměř k nule.
Geffrr naříkal taky, ale nad něčím dočista jiným: že mu jakožto prodejci exotického zboží začnou nelehké časy.

Fandom: Star Wars

[Simbacca]

Prodali prd

Z dobré stovky přítomných stánkařů nebyli snad žádní dva ze stejné země, přesto je v tu osudovou chvíli jedno spojovalo, a to do posledního: hořekování nad zásobami, které nestihli prodat. Ať už šlo o suvenýry nebo o občerstvení všeho druhu, většině toho v krabicích za stánky zbylo nemístně moc. Nákupní optimismus se jim tentokrát nevyplatil a mohli jenom doufat, že v následujících hodinách stihnou prodat ještě alespoň něco.
Jenže mistrovství světa ve famfrpálu prostě letos skončilo chycením zlatonky ve třetí minutě, a tak jich většina všechny ty píčoviny balila s tím, že to zkusit prodat za rok na tom dalším...

Fandom: Felix Felicis!

[Banana Brannigan]

Nečekaná nepříjemnost (5 ABY)

Tolik bědování se z cechu ještě nikdy neozývalo. Obchodníci, kteří za celou dobu vlády Impéria prosperovali a odvedli díky tomu do státní pokladny nemalé peníze na daních, byli najednou namydlení, aniž by cokoliv provedli, a zcela reálně jim hrozilo, že skončí na dlažbě.
Proč? Stačil jeden debilní výnos nového senátu Nové republiky, který nikomu z nich nedával nejmenší smysl, a jejich zboží bylo najednou po celém území nového státu neprodejné. Alespoň tedy legálně, takže většina z nich samozřejmě reálně zvažovala variantu, že přejdou do ilegality a začnou prodávat načerno.
Co jim taky zbývalo, když bylo otrokářství přes noc zakázané, že?

Fandom: Star Wars

[Mia Mahariel]

Kupujte koláče!

Cherry snad poprvé od té doby, co provozovala vlastní obchod s koláči, dostala místo pro stánek i na prasineckém náměstí v době Dýňových slavností, což považovala za nevídaný úspěch pro svůj byznys, ovšem její dokonalé dýňové koláče s tlustou vrstvou krému i šlehačky nešly na odbyt tak, jak si představovala. A nemohla přijít na kloub tomu, proč. Když jí pak ale už dvanáctá bradavická studentka s omluvným výrazem ve tváři sdělila, že nic sladkého nemůže, že si hlídá figuru do šatů na ples, dorazilo jí to. Mrskla po té ošklivé vyhublině koláčem a ze žalu nakonec zbytek zboží sežrala sama.

Fandom: Felix Felicis!

[Bezzubka]

Kuřákův krach

Dylan bydlel s mámou (jo, furt) na maloměstě, kde toho moc nebylo. Krámek tam měli jenom jeden, navíc tak děsivě předražený, že se všem vyplatilo jezdit spíš do vedlejšího většího města, kde si nakoupili levněji. Dylan to ale v tom ošuntělém obchůdku měl rád, mělo to tam tu atmosféru. A Dylana měl rád zase majitel, protože mu pravidelně prodával krabičky cigaret, což ho v podstatě s Dylanovou spotřebou drželo akorát nad vodou. Nebylo tedy divu, že když tam jednoho dne Dylan dorazil s tím, že by si rád koupil žvýkačky, protože s kouřením už sekl, pan majitel se prakticky rozbrečel.

Fandom: Felix Felicis!