Téma číslo 3223 (25. 2. 2021) - Nezapomeň na mě

[Simbacca]

Nezapomeň na mě
- tvoje téma

[Kara Melka]

Nezničitelná vzpomínka (1989)

Alan se dramaticky opíral o futra a tvářil se zoufale. Jako by právě prožíval jedno z mnohých velkých traumat života. „Ale nezapomeneš na mě, že ne?“ ujišťoval se naléhavě, modré oči vpité do těch jantarových.
Athanasius si povzdechl. „Jedu pryč na víkend. Nemám tak špatnou paměť, abych za dva dny zapomněl, Alane,“ mručel rozmrzele.
„Takže nezapomeneš?“ opakoval Al dožadující se jasné odpovědi.
Athan se zamračil a probodl ho pohledem. „Ne, nezapomenu,“ odvětil, načež po krátké odmlce dodal: „Na tebe se zapomenout nedá. Ani kdyby mě náhodou sejmulo zbloudilý obliviate…“
Alan si nebyl jistý, zda to brát jako kompliment či urážku.

Fandom: Felix Felicis!

[Bezzubka]

Ztracený případ

Ačkoliv byli profesoři lektvarů zvyklí na to, že po každé hodině museli dávat učebnu do pořádku, byli raději, když se tomu dalo předejít, a tak občas, když se objevily ty správné erupce na slunce, prostě někomu poradili. Dokonce i taková třída, jako byl Redmič!
Bohužel byli studenti, kterým to nestačilo. Rose si pomyslela, že je to moc hezké, když se jí na stole ocitla lahvička se štítkem s nápisem „nezapomeň i na mě!“ Jenom netušila co s tím má dělat. Hodit do lektvaru? Tak ji do toho kotlíku vhodila. Došlo jí později, že to asi měla udělat bez toho skla.

Fandom: Felix Felici'

[Mia Mahariel]

Ta první

Dětské lásky byly zázračné. Někdy trpělivě přetrvávaly do dospělosti, někdy se rozvinuly v něco víc a někdy zůstaly jen dětskými láskami, na které se krásně a s úsměvem vzpomínalo. Některé s časem vybledly stejně jako zašlé fotografie a jiné hrály ve vzpomínkách svých nositelů stále stejně jasnými barvami jako ve chvíli, kdy vznikaly. Jiné se stříbrně leskly na manžetách drahých košilí a připomínaly svému nositeli jediné: Nezapomeň na mě. Vždyť první láska je los, který nevyhrává, ale celý život si pamatuješ jeho číslo. Ale co lidem vlastně bránilo to číslo zkusit vsadit znovu, když na něj ani časem nedokázali zapomenout?

Fandom: Felix Felicis!

[Simbacca]

Protekční připomínka

Cedulky „nezapomeň na mě“ frčely v Bradavicích v kombinaci s lektvary mnohem víc, než by jeden čekal. Krom lístečků psaných profesory i samotnými studenty k ingrediencím na vaření byla například jedna taková cedulka docela dlouho k vidění i v mrzimorských chlapeckých ložnicích, a to u lektvaru hotového, jehož zásoba se pravidelně doplňovala. Cedulka připomínala Fróðimu, aby nezapomínal pravidelně užívat lektvar proti početí, protože s jeho životním stylem to přeci jen byla docela důležitá součást jeho dne, a pro jistotu svítila.
Naštěstí to fungovalo a dokonce ho do sebe házel beze skla, jinak by bylo jeho studium asi ještě podstatně zajímavější.

Fandom: Felix Felicis!

[Champbacca]

M'Keshovo mňouknutí

M‘Kesh měl ve svém vokálním repertoáru celou řadu zvuků, které používal docela pravidelně: od předení, když se mu něco líbilo, po vrčení, když se mu to nelíbilo ani trochu. A na kočkoještěrku byl docela hlučný.
Přesto sem tam vydal i nějaký ten zvuk, co nikdy dřív nevydal. Například když po nedobrovolných prázdninách na Jolly Jediovi zaslechl hlas svého drahého opičáka a spatřil ho, jak se u rampy své lodi a jeho pelíšku baví s jednou členkou posádky. To tak nějak napůl štěkl, napůl mňoukl.
Znamenalo to „páníčku, nezapomeň mě tu tentokrát, jo?“, ale pro jistotu rovnou vystartoval a dobře udělal.

Fandom: Star Wars

[Šašek]

Slib

"To nemyslíš vážně, Vicky! Ty tam na mě určitě zapomeneš."
Augie propalovala svého kamaráda nepříjemným pohledem. Jerry tušil, že tak nějak bude reagovat, až jí řekne o tom, že se bude stěhovat do Irska a začne pracovat jako profesor v Bradavicích.
"Nezapomenu."
Odporoval jí jednoduše, protože na takové torpédo se prostě a jednoduše zapomenout nedalo. A to i kdyby se o to fakt snažil.
"Slibuješ?"
"Slibuju."
Povzdechl si nakonec a Augie to uklidnilo. Kdyby věděl, že už v hlavě vymýšlí plán o tom, jak se bude stěhovat s ním, aby si to pojistila, možná by jí o tom raději neříkal.

Fandom: Felix Felicis!

[Banana Brannigan]

Potemnělá paměť

Byla to scéna dojemná o to víc, že byla neplánovaná. Temná akolytka hraběte Dooku prostě usoudila, že když při vyzvedávání jednoho k Síle citlivého dítěte na Sriluuru našla další, vezme ho taky, a jeho rodiče tak neměli čas se na to připravit o nic víc než malý Trogen.
Nebál se jít, to zas ne. Ale bál se, že si místo něj pořídí jiné dítě a na něj docela zapomenou, takže než nastoupil na loď a zamířil na Limpi, prosil hlavně matku, aby něco takového nedělala.
Už o pár měsíců později ale zapomněl on na ni, a to naprosto bez výčitek.

Fandom: Star Wars