Porozchodová deprese (léto 1988)
„Šššco ty vle, di uš do prdele,“ mumlal Alan sotva srozumitelně, ale přesto notně dramaticky, a zdálo se, že mluví sám se sebou, nebo spíš že promlouvá ke své hrudi. „Kdbych tě neměl, jo, ták je mi ssstrašně dobrže. Takše uš tiško.“ Tak tak, nemít srdce, tak by ho nic nebolelo, že.
To ten prevít Ondrzej, ten za to mohl!
Teď si kvůli němu vyplachoval tělo alkoholem, aby to bolavé srdce utišil.
Ještě štěstí, že jeho citlivé bisexuální srdíčko vždycky přestalo bolet hned, jak Alanovi padl pohled na nový objekt zájmu, do kterého se zpravidla během zlomku vteřiny bláznivě zamiloval.
Fandom: Felix Felicis!