Téma číslo 2813 (12. 1. 2020) - Básník pod tlakem

[Kara Melka]

Básník pod tlakem se toho tlaku zbaví, když napíše drabble, to je jasná věc.

[Kara Melka]

Náročná práce

Percival si užíval své nové postavení ve společnosti, to, že když měl mecenáše, konečně nemusel spát po stodolách a předvádět své umění na ulicích, aby měl peníze alespoň na jídlo… Svým způsobem to ale bylo také stresující – lidé měli očekávání a kladli na něj nároky, na což nebyl zvyklý.
A pak tu byla hraběnka von Elanti, jeho štědrá mecenáška, ohnivlasá múza.
Percival se pokoušel podávat ty nejlepší výkony na poli univerzitním, uměleckém… a také v její posteli, jak žádala. Zpočátku ho to sice poněkud děsilo, ale zjistil, že jsou takové postelové hrátky docela inspirativní, takže nátlaku brzy velmi rád podléhal.

Fandom: Zaklínač rpg

[Morčátko]

Óda

Když Holf obdržel dopis s nabídkou práce, srdce mu zaplesalo – jako každý básník ve Skyrimu byl většinou o hladu. Patřil k těm, co s posledním kousíčkem chlebové kůrky vytírají poslední kapky polévky v talíři. Samozřejmě práci přijal – to ale nevěděl, co ho čeká.
Sepisovat ódu na činy Drakorozeného, to znělo jako sen, minimálně do chvíle, kdy zjistil, jak protivné stvoření Alduinova zhouba vlastně je.
„Mno, mno, není časomíra trochu zastaralá?“ mlaskal hrdina Skyrimu nad zhruba desátou verzí veršů.
„Nešlo by to sylabotónicky?“
Holf se chystal říct, že nešlo. Ale pak si vzpomněl na kůrky, talíře… a mrtvého Alduina.
„Ale ovšem.“

Fandom: Skyrim

[Banana Brannigan]

Poezie Pascalů

Oblačné město na Bespinu přitahovalo už od počátku všechny básníky z okolí podobně jako lampa můry. Nebylo to zas tak překvapivé – na nuzné podmínky byli takoví tvorové zvyklí, dost často je naopak inspirovaly k tvorbě, a tady se nad vším vznášely malebné mráčky, bílé či rudé, vysloveně múzické. A je fakt, že každý z těch, co se k cestě odhodlali, se měl alespoň stejně dobře jako doma.
Jenom nesměl začít psát básničky proti Zorbovi, protože to si na něj pak v lepším případě někdo došlápl, v horším se proletěl a po pár kilometrech dušení byl rozdrcen hustou atmosférou plynného obra.

Fandom: Star Wars

[Simbacca]

Bardovo břímě

Sulacco pocházel ze šlechtického rodu a už v raných fázích své kariéry barda si nadělal spoustu přátel mezi vrcholovými politiky, a tak není divu, že byl trochu línější. Jeho ódy a balady vznikaly dlouhé měsíce a za celý svůj život před zotročením nevypustil do světa nic, na čem strávil méně než dva týdny.
Rozhodně tedy neuměl pracovat pod tlakem jako někteří jeho konkurenti. Docela rychle se to ale naučil, když začal psát texty pro Sto opic, ukolébavky pro syna a ještě k tomu alegorie, na nichž se snažil ženě dokázat, že je jeho povolání i v současné době zcela relevantní.

Fandom: Star Wars

[Champbacca]

Ponořená poezie

Kdokoliv jiný by byl nejspíš poněkud nervózní ze vší té vody, obrovských kytovců a jejich písní a samozřejmě také z těžce metafyzické podstaty oceánu v astrální sféře, ale Edvin si to na dně svého moře docela užíval. Sledoval zpívající velryby, přemýšlel, jestli by se od nich nemohl něčemu přiučit, a byl spokojený. Rušilo ho jenom plíživé tušení, že by stačila drobná závada na jeho skafandru a byl by okamžitě rozdrcen hydrostatickým tlakem několikakilometrového vodního sloupce.
Ale rozhodně to bylo lepší než na palubě Alenky, kde se Alko s Brunem už zase hádali, jestli jsou lepší Van Halen nebo Def Leppard.

Fandom: Equilibrium 4k