Drobná a drzá
Aino byla svá, to věděli všichni, kdo s ní mluvili aspoň pár minut. Kopání do hlavy pro štěstí, ze stojky, vehementní popírání toho, že je trpaslice, a suverénní šéfování radě, to všechno tak nějak nedávalo dohromady obrázek moudrého potomka temného elfa a lidské dobrodružky.
Spoustu lidí ale bavila. Třeba i toho orka, co ho potkala na něčí svatbě, kde mimochodem působila jako oddávající.
„Hele, houbo, můžu tě kousnout do kolene?“ zeptala se a on se smíchem přikývl. Taková prťavost by přeci nedělala nic tak hloupého, určitě to byla nějaká metafora a ona ve skutečnosti zamýšlela něco jiného, ne?
No… ne.
Fandom: Lineage 2