Matoucí mír (1983)
„Mír, vole,“ rozloučil se jednou jeden bourák s Fróðim a odstartoval tím řetězec událostí, které by si nejspíš nechal ujít.
„Jak jako mír?“ podivoval se malý Islanďan, jemuž bylo podobné loučení cizí, a pohledem dal najevo, že to rozhodně není řečnická otázka.
„No jako… v duši, ne?“
„Ale proč?“
„To se tak říká, jako abys byl v klidu.“
„Klid je přece děsná nuda, to já mám radši, když se trochu válčí, jestli mi rozumíš.“
„Rozumím.“
„A nebo jsi tím chtěl říct, že v duši ten klid nemám?“
„Víš co? Zapomeň na to, prostě… buď dobrej.“
A to bylo mnohem lepší.
Fandom: Felix Felicis!