Krásy crowdsourcingu (2646)
„Jak se ti vede, co?“ vyzvídal jeden z účastníků náhodného setkání bývalých spolužáků v metru na Proxima Londonium, jakmile si vyměnili nadšené pozdravy, a vypadal, že ho to skutečně zajímá.
„Vůbec to nestojí za řeč,“ mávl rukou druhý, „co ty, máš těch jedenáct dětí, jak sis na škole přál?“
„Nebudeš tomu věřit, ale mám jich dokonce dvanáct,“ odvětil hrdě dvanáctinásobný otec, „takže ten fotbalovej tým je jasná věc.“
„Fíha,“ kroutil hlavou ten, jehož život nestál za řeč, což teď považoval za výhru, „a jak se s tím vypořádává manželka?“
„Manželka? Blázníš? To by bylo děsně drahý, já to řeším brigádnicema...“
Fandom: Equilibrium 4k