Psychická podpora
Kde nepomohlo moře kapesníků, hudba ani kakao, pomohl Simon.
„Je to strašné!“ stěžoval si Daniel, ztrácející se v záhybech vytahaného a nevzhledného svetru, brýle nakřivo, na hlavně hnízdo vlasů, které rozhodně nevidělo hřeben. Byl v depresi. „Nikdo mě nechce! Jsem k ničemu, tak se pořád snažím, jsem milý, a všechno… A je to k ničemu.“
Simon netušil, že v klubovně na kamaráda narazí – nicméně mu nabídl sušenky, přisedl si a začal poskytovat psychickou oporu.
Kde však pomohl Simonův soucit, tam nepomohla děravá hraběnka – ta soucit v této věci totiž rozhodně neměla. „Jsi k ničemu, no, tak proč by tě chtěla?“
Fandom: Felix Felicis!