Pečlivé psaní
Jakkoliv byla Bessie roztěkaná, jedno se jí upřít nedalo – měla opravdu krásný krasopis, který se léty jen a jen zlepšoval. Domácí úkoly nebo eseje se četly jedna báseň a vždycky to bylo takové malé umělecké dílo. (Teď nemluvíme o obsahu, ano?) Úplně nejvíc to bylo znát na dopisech, které psala kamarádům, na těch si vždycky dávala záležet snad ještě víc. Jedna klička sem, druhá tam, semhle kytička, tamhle vlnovka, všechno do sebe zapadalo jako pečlivě namazaný stroječek. Bohužel to ale taky znamenalo, že když se psala písemka ve třídě, nejčastěji od ní bylo slyšet: „Néé, počkejte, já to ještě nemám!“
Fandom: Felix Felicis!