Zlomyslná sudička (1979)
Verunka Aldwincklová byla taková malá princezna a měla docela pohádkový život. Nebylo tedy divu, že v jejím životě figurovaly sudičky, jako ve správné pohádce.
Když bylo Verunce patnáct, s jednou takovou sudičkou se potkala.
„Do roka a do dne se vdáš, děvenko, na to vezmi jed,“ skřehotala stařena, když se skláněla ke křehké dívence, a dlouhými kostnatými prsty ji pohladila po tvářičce.
V tu chvíli se Keilan probudil, zmáčený vlastním potem, a křičel: „Proboha, vždyť je jí teprve patnáct!“ Nemusím snad zmiňovat, že to byla jedna z jeho nejhorších nočních můr, a že se mu do snů vloudila ještě mnohokrát.
Fandom: Felix Felicis!