Předvánoční psaní
Takataka, taka - takataktakata! Taka! ozývalo se vytrvale z pokoje, který se dal označit za pěkně uklizený jen v případě, že jste tím slovem mysleli organizační chaos a nevadily vám kočičí chlupy. Papíry s poznámkami všude, támhle bágl, tuhle úchylný balící papír s vločkami a načančaným čímsi, co připomínalo sněhuláky, sem tam ostužkovaný balíček, zbytek neurčitý bordel včetně oblečení a vidličky, o kterou se ráda drbala kočka.
Plebej, místo toho, aby uklízel, natožpak balil, světelnou rychlostí dopisoval posty, drabbly a podobně, a z klávesnice se mu povážlivě kouřilo.
Aby taky ne, když svou obvyklou psací rychlost zvýšil o sedm set procent...
Fandom: Realita