Redukce rýmů (1977)
Flann seděl ve společenské místnosti Zmijozelu úplně sám a z pozdní hodiny a hromady papírů v koši bylo zjevné, že nedělá úkol do lektvarů. Kdepak, tohle nebylo něco, co by dal napoprvé a během dvaceti minut, tohle chtělo mnohem větší preciznost, intuici a cit. Už dvakrát to skoro měl, ale konec mu to pokaždé zkazil, protože bylo nutno použít oslovení a tam vždycky narazil na nepřekonatelný problém.
„Takový krásný jméno, kurva, a mě furt napadá akorát brambora,“ zavyl nakonec žalostně, opět nakrmil koš a s vědomím, že básník z něj asi nikdy nebude, se v dopisu Auroře uchýlil k blankversu.
Fandom: Felix Felicis!