Téma číslo 1192 (2. 8. 2015) - Mé dlouhé loučení

[Champbacca]

Mé dlouhé loučení s civilizací právě započalo.

[Champbacca]

Mojžíš mává

Edvina ty zástupy utečenců ze začátku štvaly, ale když s někým bloudíte čtyřicet let v poušti, začnete ho tolerovat. Židé byli národem svérázným, ale ačkoliv si nenechali vysvětlit, že fakt není prorok a všechny ty věci udělal buď kouzly nebo technikou, vlastně je měl docela rád a oni jeho ještě víc.
V tom byl ovšem háček.
Když konečně dospěli do cíle a on načerpal pomalé kvarky z Jordánu, začal počítat. I kdyby jedno potřesení rukou a rozloučení zabralo jedinou sekundu, dělalo to jenom u bojeschopných mužů dohromady zhruba sedm dní.
Takže jim radši napsal veršovaný dopis a vytratil se potichu.

Fandom: Equilibrium 4k

[Banana Brannigan]

Bleskovka

Sbalit v baru nějakou mírně opilou, o dvacet let mladší holku, vyspat se s ní a ráno zmizet jako pára nad hrncem, to šlo Nowenu Aislingovi perfektně. Ta Zeltronka ze Sulonu navíc vypadala, že s tím od začátku počítá, takže ty čtyři drinky zaplatil ještě ochotněji.
Když pak bylo po všem a Becky se podivila, kam že jako mizí, znejistěl. Nevěděl, že prostě jenom doufala v další číslo, a s omluvným „zapomněl jsem doma vypnout žehličku“ utekl oknem.
Možná to nebylo nejdelší loučení všech dob, ale rozhodně bylo delší než to, jež před patnácti lety věnoval svojí ženě a dětem.

Fandom: Star Wars

[Simbacca]

Láskyplné loučení (1978)

Flann seděl ve velké síni bradavického hradu a kdyby byl trochu mladší nebo méně drsný, asi by plakal. Upíral pohled na svou vyvolenou a s těžkým vědomím, že zítra ji na dlouhé dva měsíce opustí, se pořád nedokázal smířit. Bude mu strašně moc chybět, celá. Ta vůně, ta zlatavá barva, která jeho srdce naplňovala štěstím už při letmém zahlédnutí, o tom nádherném pocitu v žaludku ani nemluvě. Někdo by to možná přirovnal k motýlkům, ale ti chutnali úplně jinak.
Sklopil pohled k naloženému stolu, ztěžka vydechl a rukou rezignovaného rytíře něžně pohladil mísu.
Takovouhle bramborovou kaši prostě teta Árný neumí.

Fandom: Felix Felicis!

[Plebej]

Sedmý slavnostní stůl

Byla závěrečná hostina a byla velkolepá jako vždycky. Nehledě na to, kdo ten rok vyhrál školní pohár, se síní ozývaly hlasy rozjařené i zklamané, u stolů se seznamovali se svou kolejí prváci a naopak se se slzou v oku loučili letošní sedmáci.
Mezi ně patřil i Patrick, jemuž ta podivná atmosféra divným způsobem vadila. Rozhlížel se naposled kolem apohledem loučil se zmijozelským stolem, věděl, že mu bude škola chybět, a div si nad tím nepoplakal do dýňové šťávy.
Kdyby byl býval věděl, že za dva měsíce se do Bradavic zase vrátí, asi by si to nostalgické melodrama s radostí odpustil.

Fandom: Felix felicis

[Bezzubka]

Bzz, bzz (n.ž.)

Loučení po skvěle strávené době s kamarády dávalo vždycky zabrat. Nikomu se nechtělo domů a všichni by si nejradši onen pobyt ještě tak o týden prodloužili, zvláště když bylo tak krásné léto a spousta příležitostí k různým radovánkám. Ale nic naplat, povinnosti volaly a Bezzubka stála s kamarádkou na vlakovém nádraží. Zbývala sotva jedna minuta do odjezdu vlaku a průvodčí už netrpělivě podupával nohou, aby si konečně všichni nastoupili. Bezzubce se ale nechtělo a dokonce zvažovala, že nechá ten vlak odjet. Jenže pak kolem probzučela ta vosí mrcha a z dlouhého, srdceryvného loučení se staly překotné přískoky do dveří vagonu.

Fandom: realita