Holandská hříčka
Chrlí-li chrliče, jsou z nich vrcholně pohledné sochy. Nechrlí-li, vyjde na povrch jejich prachobyčejnost a lehká nechutnost, chápete?
Pravda, je to trochu povrchní, ale charakteristickým vrtochem chrličů prostě chrabré chrlení je. I chudý chrlič chrání chodce, když kolem nich prochází a povzdechne si nad svou chcíplou tchyní, chuj bezcharakterní. Chrliče nechrchlají na uprchlíky, ani ty na Chrchlu, chrliče chrlí a chrlí chrabře a ochotně, bez pochvaly. Chrlí, tedy jsou.
Strachují se jen sucha, když po sprchnutí voda prchne: to pak chrlit nemůžou a osychají, prchat se jim nechce.
Naštěstí jsou planety jako Miu Leptonis IV, kde nedostatek srážek vážně nehrozí...
Fandom: Star Wars