Téma číslo 1134 (5. 6. 2015) - Dlouhá cesta

[Champbacca]

Do Austrálie k sopce Undara je to docela Dlouhá cesta, ale toho se přece nikdo, kdo píše drabbly, nezalekne.

[Champbacca]

Matematika maratonců (#panska_jizda BBY)

[„Víš, co by mě zajímalo?“] prolomil Champbacca ticho, které se rozhostilo poté, co poslali hospodského pro dalších pár sudů piva.
„Jestli šel pro armádu jako ten minule, nebo fakt pro pivo?“ brumlal Chlouppek a ťukali si tím posledním. Champbacca sice chvíli zaváhal, ale pak zavrtěl hlavou.
[„Spíš kolik jsme tak mohli za ty poslední dva týdny urazit kilometrů.“] Nebyl si jistý, jestli to nebylo víc, ale tak už to chodí.
„To se blbě měří a dělaj v tom bordel hyperskoky.“
[„Tak to spočítáme v litrech.“]
Napili se na to a začali, ovšem protože pořád popocházeli, nakonec jim vyšel přibližně bambilion.

Fandom: Star Wars

[Simbacca]

Trestná túra (1985)

Finnian miloval výlety do přírody, dlouhé túry nedotčenou divočinou a překonávání limitů, ale ta současná výprava byla fakt za trest.
Vlastně ani nevěděl, proč na to ženě kývl, ale rozhodně by to rád vzal zpátky. Do tábora zbývalo pořád víc než půlka cesty po veskrze nudném irském pobřeží, ale sílící vítr a náhlý pokles teploty dával tušit, že zpoždění jen tak nedoženou. Začínal mít trochu hlad, ovšem nikde ani kus mrtvé ovce, a stavět provizorní přístřešek někde tady rozhodně nepřipadalo v úvahu.
Ale úplně nejhorší bylo vědomí, že zhruba za půl sekundy přijde Fúsiho osmisté padesáté třetí...
„Už tam budem?“

Fandom: Felix Felicis!

[Kara Melka]

Astmatikova zkáza

Maurice opravdu nesnášel Moudrý klobouk za to, že ho poslal do Havraspáru. Nevadila mu kolej jako taková, kdepak – Havraspár měl z celého srdce rád a tušil, že by jinam ani pořádně nezapadl... ale havraspárská společenská místnost se nacházela ve věži a to byl kámen úrazu. Pro člověka trpícího těžkým astmatem určitě. 
Mladík postával u paty schodiště a upíral pohled nahoru, vystresovaný z toho, kolik schodů ho čeká. Tušil, že než se nahoru vyplazí, vypustí duši, ale spát na chodbě bohužel nemohl. „Jak já to zasraný schodiště nenávidím,“ povzdechl si zničeně, ačkoliv nikdy nenadával.
Jenže teď ho čekala kurva dlouhá cesta.

Fandom: Felix Felicis!

[Banana Brannigan]

To boldly go...

Čekala je cesta tak dlouhá, že ji statisticky vzato nemohly zvládnout. Stálo proti nim všechno: biologie, chemie, fyzika i pravděpodobnost. Přesto se nezalekly a v milionovém davu vyrazily kupředu. A zatímco na strastiplné cestě podle očekávání hynuly po tisících, jen pár centimetrů nad nimi bylo všechno v podstatě růžové.
Neznámý cizinec se spokojeně odvalil stranou, položil fialové krásce ruku přes prsa a usmál se.
„Jsi si jistá, že nebudeš potřebovat pilulku po?“
„Klid, my Zeltronky máme tak dlouhé vejcovody, že to neprostřelej ani lidi, natož... to, co jsi ty.“
To ještě netušila, že jedna spermie cestu k nachovému vajíčku přežije...

Fandom: Star Wars

[Plebej]

Princův poklad

Když princ vyrážel do světa pro nevěstu, nepředpokládal, že to bude taková štreka. Díky rodičům sice disponoval koněm, jenže ten stihl pojít po sté míli, nemluvě o smradu, který se z něj (z koně i prince) pak linul. Možná by to bylo lehčí, kdyby princ slevil na nárocích, ale zapřísáhl se, že když už se plahočí jako idiot, na konci musí být poklad.
Nakonec se dočkal - přijel do zámku, kde jeho zaprášený zjev nevadil, dokonce mu byli krásnou princeznu ochotni dát.
Později litoval, že nezjišťoval proč - byla poklad. Jen zakopat. A cesta domů byla s její neutuchající buzerací ještě delší.

Fandom: pohádky